Jmenuji se Kateřina. Jsem vdaná za Josefa téměř 30 let. Moje tchyně už dávno zemřela, ale stále nemohu zapomenout, jak špatně se ke mně chovala.
S Josefem jsme se setkali v parku a začali spolu chodit. O šest měsíců později se rozhodl, že mě představí své matce.
Já se jí hned nelíbila. Nelíbilo se jí, jak jsem postavila boty a jak jsem zavřela dveře. Omluvila jsem se a řekla, že příště udělám všechno správně. Ale to už nic nezměnilo.
S Josefem jsme seděli v pokoji a popíjeli čaj. Josef seděl na židli, já jsem seděla na posteli.
Moje budoucí tchyně šla do obchodu, a když se vrátila, vešla do pokoje, aniž by zaklepala. Pravděpodobně doufala, že děláme něco neslušného, a mohla by mě vykopnout. Ale protože jsme pili čaj, skandál nevyšel.
Ale tchyně nebyla spokojená, že jsem neseděla na židli, ale na posteli. Začala mi nadávat, že jsem přišla k cizímu muži a hned jsem si sedla na postel.
Vyslechla jsem si hned první den seznámení spoustu špatných věcí. Bylo to velmi nepříjemné. Když jsem odcházela, neodolala jsem a řekla:
„Vidíte mě poprvé. Právě jsme se seznámily. Vždyť mě vůbec neznáte! A řekla jste mi tolik ošklivých věcí! Jen váš syn rozhodne, jestli spolu budeme nebo ne. A pokud se já vám nelíbím, tak jsou to pouze vaše problémy. Ahoj!“
Josef mě doprovodil domů a řekl:
„Nevšímej si mojí mámy. Má prostě takový špatný charakter.“
S Josefem jsme se vzali a přestěhovali jsme se do jiného města. Tohle mě zachránilo. S tchyní jsme se viděli velmi zřídka, ale když jsme se viděli, naše setkání vždy končila hádkami a skandály.
Nevím, proč mě moje tchyně nemilovala: vždyť jsem jí ani jednou neřekla špatné slovo a neudělala nic špatného.
PŘIPOMÍNÁME: „VY TO NĚJAK ZVLÁDNETE. MOJE MÁMA POTŘEBUJE PENÍZE VÍC,“ ŘEKLA MI SNACHA