Čekalo jí 14 let vězení. Jak dopadl osud afghánské dívky ze slavné fotografie

Jsme si jisti, že jste viděli obálku magazínu National Geographic z června 1985 – byl to portrét 12leté afghánské dívky. Všichni obdivovali práci fotografa, ale jen málo lidí přemýšlelo o osudu dívky. Poprvé se její jméno stalo známým až 17 let po zveřejnění – Šarbat Gula.

Paštúnové jsou íránský národ, dominantní etnická skupina v Afghánistánu, která dodržuje kmenové vztahy. V roce 1972 ve východním Afghánistánu se do chudé rodiny narodila tmavovlasá dívka, které její rodiče dali jméno Šarbat Gula, což znamená „květinový sorbet“.

Jméno ale mnoho štěstí nepřineslo. V roce 1979 začala válka v Afghánistánu. O několik let později armáda zničila vesnici, kde žila rodina dívky. Její rodiče zemřeli a Šarbat se podařilo uprchnout s babičkou, bratry a sestrami. Útočiště našli v uprchlickém táboře Nasir Baghu v sousedním Pákistánu.

Tam lidé začínali žít znovu. Děti chodily do školy, což byl obyčejný stan. Přijel tam fotograf z National Geographic a domluvil se s místní učitelkou, že vyfotí děti. Když poprvé uviděl Gulu, fascinovala ho barva jejích očí. Kvůli jediné fotografii musel Steve McCurry porušit všechny zákazy. Přesvědčil učitelku, aby ho nechala s dívkou v místnosti a požádal Šarbat, aby si odhalila tvář. A tak se objevila tato fotografie.

Šarbat Gula v roce 1985 / Zdroj: fototips.ru

V roce 1985 se na obálce objevil portrét neznámé afghánské dívky. Během několika dní se stal neuvěřitelně populární a obletěl svět. Snímek se stal symbolem afghánského konfliktu a neutěšené situace uprchlíků po celém světě. McCurry ani neznal jméno dívky.

V roce 2002 se proto Steve spolu se svým týmem rozhodl vrátit na místo, kde se tábor nacházel. Chtěl najít tu afghánskou dívku. Věděl jen to, že jí musí být kolem 30 let a má zelené oči. Bylo to velmi obtížné, ale podařilo se mu ji najít.

Obálka magazínu National Geographic / Zdroj: brainum.ru

Její pohled už nevyjadřoval naději a sílu. Byl naštvaný a chladný. Výraz její tváře vypadal velmi klidně. Nesměla se usmívat na muže, za kterého není vdaná. Obličej byl pokryt vráskami. Prožila roky strašlivé války.

Žena řekla fotografovi své jméno a řekla, jak celé ty roky žila. Na konci 80. let se vdala. S manželem se vrátili do vlasti. A tam začal nový život znovu. Pár měl čtyři děti. Nejmladší dítě nežilo ani rok. Přes všechny potíže udržovala se svým manželem dobrý vztah. Ale žili odděleně. Její manžel pracoval jako pekař v Péšávaru (Pákistán), Šarbat měla astmatické záchvaty, a tak zůstala ve vesnici. Když se fotograf zeptal, jak se jí podařilo přežít, žena odpověděla: „Byla to Boží vůle.“

Ve třiceti neuměla Šarbat Gula číst ani psát. Každý její den byl jako předchozí: vstávala při východu slunce a modlila se. Poté šla k potoku, aby si na celý den nabrala čerstvou vodu. Pak vařila, prala, uklízela, starala se o děti. Mimochodem, před setkáním s fotografem nikdy neviděla tu svoji fotografii z dětství. Proto ani nevěděla, že o ní ví celý svět.

Šarbat Gula v roce 2002 / Zdroj: fototips.ru

V roce 2012 její manžel zemřel na hepatitidu. Žena zůstala v Péšávaru sama se třemi dětmi a bez peněz. Získala falešný pas a žila tak, dokud nebyla v roce 2016 obviněna z nelegálního pobytu. Vládní představitelé poznali dívku z obálky, takže Šarbat byla také obviněna z padělání dokumentů. Byla zatčena. Hrozilo jí 14 let vězení.

Šarbat strávila patnáct dní ve vězení. Byla ve vězeňské nemocnici, protože také bojovala s hepatitidou. Později řekla v rozhovoru, že ten čas byl pro ni nejstrašnější. Protože kdyby neporušila zákon, prostě by zemřela se svými dětmi.

Steve McCurry pomohl ženě vyhnout se soudnímu rozhodnutí. Fotograf udělal na internetu rozruch a ze Šarbat udělal symbol nového boje. Postavili se za ni desítky aktivistů. Soud trest zmírnil. Šarbat Gula byla deportována ze země. Odcestovala do Afghánistánu, kde vláda slíbila, že se o ně s dětmi postará. V roce 2017 tam žena získala bydlení.

„Celý náš život byl boj s obtížemi. Sním o tom, že budu ve své zemi žít v míru, chci, aby se moje děti učily a byly šťastné,“ řekla žena.

Šarbat je nyní 49 let. Žije v Afghánistánu. Žena se podruhé nevdala. Její nejstarší dcera zemřela na hepatitidu.

V jednom ze svých posledních rozhovorů Šarbat řekla, že její život je naplněn smutkem. Ráda by ale pomohla dalším afghánským dětem vyhnout se jejímu osudu: „Zpočátku se mi nelíbila sláva a pozornost, které mi moje fotografie přinesla. Ale teď, po tom všem, co jsem zažila, jsem si uvědomila, že mohu pomoci mnoha lidem. Chtěla bych založit charitativní nadaci nebo nemocnici pro chudé, vdovy a sirotky, aby se tam mohli léčit zdarma. Je to pro mě pocta, jsem šťastná a velmi pyšná. Jediné, za co se teď k Bohu modlím, je mír v mé zemi.“

Na otázku o té slavné fotografii žena odpověděla: „Fotografie mi přinesla více problémů než užitku. Stala jsem se slavnou, ale přivedla mě i do vězení.“

PSALI JSME: DÍVKY ZAMĚNILI V PORODNICI. JAK DOPADL JEJICH OSUD O 21 LET POZDĚJI

PŘIPOMÍNÁME: CO SE STALO S DÍTĚTEM ZE SLAVNÉ FOTOGRAFIE RUKA NADĚJE

Share