Už několik let jsem snila o novém telefonu. Všechny moje kamarádky se chlubí dotykovými chytrými telefony a já jsem jediná, kdo měla telefon s tlačítky.
I já chci držet krok s dobou a mít možnost vidět, nejen slyšet syna a vnoučata. Už více než 5 měsíců jsem odkládala peníze na nový telefon. Myslela jsem, že kvalitní bude stát asi 20 tisíc, a to je částka pro důchodkyní dost velká. Odečteme-li platbu za služby, jídlo a léky, tak jsem mohla odkládat po 3,5-4 tisíce každý měsíc.
Když přišel čas koupit telefon, sama jsem se nerozhodla. Nerada to přiznávám, ale nerozumím tomu. Zavolala jsem synovi a požádala ho, aby mi vybral nový telefon. Za několik dní jsem dala všechny peníze synovi a o týden později mi ho syn poslal poštou.
Ten den jsem byla úplně mimo. Okamžitě začala studovat a testovat jeho schopnosti. Dříve jsem učila fyziku na škole a velmi se zajímala o různé novinky ještě tehdy. Telefon se mi moc líbil. Myslela jsem si, že je perfektní.
Za pár dní za mnou přišel syn mé kamarádky, aby mi pomohl nainstalovat potřební aplikace. Samozřejmě jsem se před ním začala chlubit novým telefonem a nezapomněla zdůraznit jeho cenu.
A on mi řekl to, kvůli čemu se mi udělalo zle: „Teto Káťo, ten telefon je jednoduchý. Stojí ne více než 7 tisíc, ne 20. Je to starý model se špatným fotoaparátem a má příliš málo paměti!”
Pak vytáhl telefon a ukázal mi tržní hodnotu mého modelu. Ukázalo se, že můj telefon stojí 6500, ne 20 tisíc.
Když jsem se trochu vzpamatovala, zavolala jsem synovi a vše mu řekla. A on se začal omlouvat a řekl, že nutně potřeboval peníze, a mně bude stačit i takový telefon. Jak mu teď budu moci věřit?
PSALI JSME: MUŽ POSTAVIL OTOČNÝ DŮM, ABY JEHO ŽENA MĚLA Z OKNA ROZMANITÝ VÝHLED
PŘIPOMÍNÁME: JAK RYCHLE NAKRÁJET ZELÍ BEZ MIXÉRU NEBO NOŽE