Jmenuji se Káťa. Můj manžel se jmenuje Aleš. Máme dvě děti. Můj manžel je velmi hodný člověk a pozorný muž.
Můj Aleš vydělává dobře a tak my žijeme skvěle. A já velmi ráda vařím a snažím se dbát na čistotu a pořádek v našem bytě. Samozřejmě že i svůj vzhled sledují, abych se líbala milovanému.
Před půl rokem do našeho města se přestěhoval mladší bratr mého manžela se svou ženou a dětmi. Pronajali si byt kousek od nás. Zpočátku jsme se s manželem radovali: je dobré, když jsou příbuzné nablízku.
Ale teď už s manželem nejsme úplně spokojeni. Každý víkend k nám chodí manželův bratr Igor.
Přijde k nám v sobotu ráno. Snídá s námi, pak si lehne, kouká na televizi. Pak s námi obědvá, pak zase kouká na televizi a pak večeří a vrací se domů.
V neděli se to vše děje zas. Tak Igor odpočívá od své ženy a malých dětí.
– A já si doma nemůžu pořádně odpočinout! A bez odpočinku člověk nemůže! – říká nám Igor.
Moc se mi to nelíbí. Ale stydím se to říct Igorovi, manžel taky. Čekáme, až jejich děti vyrostou. Možná by se pak Igor přestal takto chovat?
PSALI JSME: NAŠLA JSEM U MANŽELA ZÁPISNÍK, KDE JSOU VŠECHNY NÁKLADY NA MÉHO SYNA