Jmenuji se Lenka, je mi 56 let. Celý život bydlím v jednom městě. Za posledních 15–20 let se život hodně změnil. Dříve v našem městě bydlelo asi 6-7 tisíc lidí a byli jenom pětipatrové domy. Ale teď tady bydlí asi třikrát více lidí.
Každý chápe, že v malém městě je snazší udržovat pořádek, a když se rozrůstá, lidé oslabují a stávají se drzými. Ale v našich domech pořádek zůstal takový, jaký byl, a v mnoha ohledech s pomocí našeho kolektivu.
Odpad/Zdroj: nahatii.com
Můj byt je v přízemí, takže jasně vidím, co se děje za oknem. Několikrát jsem si všimla, že mladá žena, nejspíš ne místní, spěchající do práce, nechala pytel na odpadky na rohu domu.
Naposledy jsem to viděla na konci března. V neděli jsem potkala kamarádku a šli jsme se projít. Když jsme viděli, že dívka znovu nechala pytel na odpadky na rohu domu, zakřičeli jsme na ni. Ale nezastavila se a nejspíš nás neslyšela, protože měla sluchátka.
Kamarádka řekla, že mladá osoba žije v jejím domě a ona dokonce ví, v kterém bytě. Rozhodla jsem se, že pokud bude tak drzá a nebude poslouchat ty, kteří zde bydlí celý život, pak bychom ji měli něco udělat. Koneckonců úplná povolenost a chaos začínají takovou maličkostí. Vzala jsem její pytel a nechala ho přímo pod dveřmi této dívky.
Nebyla jsem si jistá účinností metody, ale překvapivě dokázala tento problém vyřešit. Dívka už pytel na rohu domu nenechávala. Dívka ho teď dává do kontejneru.
PSALI JSME: MOJE SOUSEDKA ŘEKLA, JAK ŽIJE SAMA V 73 LETECH A DĚTI JI NAVŠTĚVUJÍ JEDNOU ROČNĚ
PŘIPOMÍNÁME: DĚTI KLEPALY NA DVEŘE A PROSILY SVOU MATKU, ABY JE PUSTILA DOVNITŘ: NAŠTĚSTÍ JE UVIDĚLA SOUSEDKA
