Zpočátku mi vzala manžela a teď mi chce vzít moje dítě

Jmenuji se Kristýna. Byla jsem vdaná. Zpočátku jsme měli s manželem skvělý vztah. O dva roky později jsem ale cítila, že se ke mně Daniel začal chovat úplně jinak. A já jsem se rozhodla otěhotnět.

Vysadila jsem antikoncepční pilulky a pak jsem si udělala těhotenský test. A dopadlo to pozitivně. Byla jsem si jistá, že dítě posílí naše manželství, že se přestaneme hádat a budeme šťastní.

Ale když jsem se rozhodla o tom říct svému manželovi, bylo už pozdě. Už se rozhodl mě opustit. Přišla jsem domů po práci a manžel si už balil věci:

„Odcházím. Nemůžeme být spolu. Raději bych žil sám.“

„Nespěchej. Jsem těhotná.“

Byla jsem si jistá, že Daniel bude potěšen. Ale posadil se na pohovku a chytil se za hlavu.

„Nejsi šťastný? Nepotřebuješ to dítě?“

„Potřebuji! Budu naše dítě milovat, ale žít s tebou nebudu. A to dítě nezmění. Zavolej, kdybys něco potřebovala. Budu bydlet poblíž, u své sestry.“

Manžel si sbalil věci a odešel. Volala jsem manželovi a on plnil všechna moje přání. Ale ani jednou mě neobjal ani nepolíbil. Nepotřeboval mě a nestaral se o mě. Staral se jen o dítě, které jsem nosila.

A tak jsem v šestém měsíci těhotenství zjistila, že můj manžel má milenku. Byla to pro mě velká rána. Když jsem byla v sedmém měsíci těhotenství, Daniel se rozhodl představit mi svou Katku. Udělalo se mi slabo a začaly kontrakce. Narodila se nám dcera Evička.

Daniel k dítěti často přicházel, ale já jsem na něj žárlila a nedovolila mu ani držet dceru v náručí. A Katku jsem prostě nenáviděla. Byla velmi krásná, inteligentní, starostlivá, laskavá a velkorysá. Chápala jsem, proč se do ní můj manžel zamiloval. Když bylo Evičce dva a půl roku, Daniel a Katka se vzali.

Začala jsem si myslet, že by v mém životě měl být také muž. Začala jsem chodit na rande. V té době byla Evička s Danielem a jeho novou manželkou. Brzy jsem si ale uvědomila, že prostě nemůžu mít normální vztah s žádným mužem, protože svého muže stále miluji.

A když byly Evičce čtyři roky, Daniel se mi přiznal, že jeho krásná žena nemůže mít děti, a proto tak miluje moji dceru. Muž mi tedy řekl:

„Jsi sama, nemáš rodinu. Já mám Katku. Možná nám dáš Evičku a vezmeš si ji k sobě, kdykoli budeš chtít? A dcera má Katku také moc ráda.“

Byla jsem v šoku, když jsem to uslyšela.

„Zbláznil ses? Jak tě něco takového mohlo napadnout?“

„No, Katka to opravdu chce. A ty si najdeš muže a budeš šťastná. Přemýšlej o tom!“

„Když mi to ještě jednou řekneš, tak tebe ani tvoji ženu ke svému dítěti vůbec nepustím! Nemáš právo mi vzít mou dceru! Jsem matka! Jak jsi vůbec mohl na něco takového přijít?!“

„To je Katčin nápad. Velmi miluje Evu.“

„Já vám ji nedám! To je moje dcera!“

Samozřejmě, že poté se můj vztah s Katkou a Danielem zhoršil. Nemůžu uvěřit, že mi tohle mohl nabídnout. Teď se velmi bojím, že jednoho dne nechám dceru u Daniela na víkend a on mi ji pak odmítne vrátit. On o tom nikdy nemluvil, ale já se bojím.

Vychovávám Evu sama. Také pracuji a jsem velmi unavená. Někdy nemám sílu si hrát s malou dcerou. A Katka bere Evičku na víkend a hraje si s ní pořád. Oni ji milují, hýčkají, usmívají se na ni. Obávám se, že sama Eva bude chtít žít s Katkou a svým otcem.

Myslím, že bych se měla přestěhovat do jiného města. Velmi se bojím, že mi Katka vezme mou dceru. Koneckonců, jednou mi vzala mého manžela …

PSALI JSME: ŽENA ZAČALA MÍT PODEZŘENÍ, ŽE JEJÍ MANŽEL MÁ JINOU, ROZHODLA SE HO ZKONTROLOVAT A SCHOVALA SE POD POSTEL

PŘIPOMÍNÁME: MANŽEL VZAL VERONICE A DĚTEM VEŠKERÝ NÁBYTEK A DOMÁCÍ SPOTŘEBIČE. PO 5 LETECH PŘIŠEL NA NÁVŠTĚVU