V polovině cesty jsem je vysadila na autobusové zastávce!!!
Na úvod bych chtěla říct pár slov o rodině mého manžela. Děti jsou pouze tři. Dva bratři a sestra. Můj manžel je nejmladší. Od své sestry ho dělí 9 let a od bratra 13 let.
Když jsme plánovali svatbu, jeho rodiče už několik let nepracovali. Samozřejmě trávili hodně času s příbuznými a známými. A jejich synovi, protože je nejmladší, věnovali více pozornosti. Dalo by se říct, že byl dokonce rozmazlený. To je také normální situace. Ukázalo se však, že to mělo za důsledek řadu nepříjemností.
Přestože Oliver už dospěl, byl dospělý a chystal se oženit, jeho rodiče se o něj starali ještě víc. Neustále se zajímali o jeho záležitosti a radili mu, co má dělat. Ve skutečnosti se to brzy dalo označit za narušování soukromí. Protože díky neustálé komunikaci s příbuznými a přáteli si z nějakého důvodu mysleli, že mu našli dokonalou nevěstu.
Nevadilo jim, že se mnou Oliver chodí, a dokonce jsme spolu začali bydlet. Vysvětlili mu, že Magdaléna je ve všem dokonalá, dokonce se ho s ní snažili seznámit.
Upřímně řečeno, ani mně se to nelíbilo, takže náš vztah s manželovými rodiči od začátku nefungoval. Přestože jsme manželé už dlouho, situace se příliš nezměnila k lepšímu.
Uvedu příklad. Minulý víkend mě manžel požádal, abych odvezla jeho rodiče na nádraží, protože měl nějakou práci. Nádraží je od naší vesnice vzdáleno asi 40 kilometrů. Souhlasila jsem.
Cestou na stanici nastala situace, kdy jsem provedla ostrý manévr. A otec mého manžela okamžitě začal komentovat: „Řídíš, jako vaříš“. Netřeba říkat, že to byla ironie, ale já jsem jen stěží dokázala mlčet.
A pak manželova matka dodala, že Magdaléna (kterou Oliverovi navrhli dříve) řídí již deset let, má dobrý řidičský průkaz a její příbuzní také říkají, že řídí velice dobře. Opět došlo k těmto srovnáním a diskusím.
V tu chvíli jsem to nevydržela a zastavila jsem na autobusové zastávce. Řekla jsem jim, že už toho mám dost. Vyndala jsem jejich kufry a postavila je vedle autobusové zastávky (rozhodla jsem se jim dát lekci, měli dost času, aby stihli vlak).
Řekla jsem jim, že jim zavolám taxi. Kdyby chtěli, mohli by zavolat Magdalénu, aby je tam odvezla. Dala jim číslo auta, které je vyzvedne, a pak odešla. Mírně řečeno, takový výsledek nečekali. Později manžel řekl, že vlak stihli a že je všechno v pořádku.
PSALI JSME: CHLAPEC NEMĚL MATKU, VYCHOVÁVALA HO BABIČKA. JEDNOHO DNE ALE POTKAL DÍVKU V LÉKÁRNĚ