Jmenuji se Natálie. Je mi čtyřicet let. Žiji ve vesnici, před několika lety jsem ovdověla. Mému synovi bylo tehdy jen deset let. Musela jsem ho vychovávat sama.
Udělala jsem vše pro to, aby můj syn vyrostl dobrým a slušným člověkem. Po střední škole syn studovat do města. Žil tam, přijížděl domů jen o víkendech. Po druhém ročníku měl syn, jako obvykle, přijet do vesnice na dovolenou, ale zpozdil. Jan přijel jen o dva týdny později a nebyl sám.
Když jsem počátkem letního rána otevřela dveře svému synovi, myslela jsem si, že jsem se ještě neprobudila. Jan držel miminko v náručí.
„Seznam se, mami, to je Veronika!“
„Čí je to dítě, synu?“
„Moje … promiň mami, nemohl jsem ji nechat v nemocnici …“
Miminko / Ilustrační foto / Zdroj: ru.freepik.com
Zdálo se mi, že to je sen, a já stále spím. Zavřela jsem oči a zavrtěla jsem hlavou. Otevřela jsem oči a viděla jsem totéž: syn jemně držel svou dceru v náručí a políbil ji na malý nos.
„Synku, můžeš mi říct, co se stalo a kde jsi vzal tu holčičku?“
Syn začal svůj příběh.
Ve městě se setkal s Alenou, studovala ve stejné škole. Syn se okamžitě zamiloval do dívky, neměla módní oblečení a jasný make-up, jako jiné dívky. Jan se brzy dozvěděl, že tato dívka pochází z dětského domova. Po nějaké době spolu začali chodit. A potom syn odešel na letní dovolenou.
Když se Jan v září vrátil, dozvěděl se, že jeho přítelkyně propadla do zoufalství a bála se, že ji opustil. A jako důkaz pravé lásky Jan a Alena začali skutečný dospělý vztah. Dívka brzy otěhotněla.
Pár / Ilustrační foto / Zdroj: ru.freepik.com
Dítě se mělo narodit v červnu, těsně před prázdninami. Ale stalo se nepředvídané: Alena zemřela při porodu … Jan nemohl tam nechat dítě a udělal všechno, aby svou dceru vyzvedl.
Poté, co jsem se dozvěděla o tomto smutném příběhu, nezbývalo mi nic jiného než přijmout svou vnučku.
Jan začal pracovat v naší vesnici na farmě. Svou dceru velmi miluje a stará se o ni. Myslím, že v ní vidí rysy své milované dívky.
Vychovala jsem slušného syna. Ve všem mu pomáhám a doufám, že ještě potká hodnou dívku, která ho bude milovat i jeho dceru.
PSALI JSME: „MAMI, NEHLEDEJTE MĚ, NAŠLA JSEM SVOU LÁSKU. PŘIJEDU PRO DĚTI POZDĚJI“
PŘIPOMÍNÁME: NEJSEM SI JISTÝ, ZDA JE MI MOJE ŽENA VĚRNA: MYSLÍM SI, ŽE DÍTĚ, KTERÉ VYCHOVÁVÁVÁM NENÍ MOJE
