Každý rok z naší planety mizí obrovské lesní plochy. Jak uvádí OSN, za posledních 30 let zmizelo asi 129 milionů hektarů lesa. V souvislosti s touto skutečností se na zemi zmenšují populace celých rostlinných a živočišných druhů.
Ale zastavit tento děsivý trend je v lidských silách. Každý z nás je schopen přispět malým podílem na ekologizaci planety, což celkově přinese hmatatelný výsledek. Dnešní článek je o manželéch z Brazílie Sebastianu a Lelii Salgado, které se rozhodli, že se nebudou zabývat prázdnými úvahami o problému ztráty lesů, ale začali prakticky pomáhat naší planetě.
Sebastian je profesí fotograf a novinář. Na svém kontě má mnoho významných ocenění v oblasti fotožurnalistiky, Salgado opakovaně cestoval s fotoreportážemi do různých míst světa.
V devadesátých letech se muž vydal na pracovní misi do východní Afriky, kde měl za úkol zachytit všechny děsivé detaily genocidy ve Rwandě.
To, co Sebastian viděl v Africe, ho šokovalo. Po návratu do vlasti se muž chtěl jen schovat v hustých brazilských lesích a najít tam klid. Sebastian se vydal do státu Minas Gerais, jehož zelené krajiny se mu dobře ukládaly do paměti.
Jaké ale bylo překvapení fotografa, když na místě bujných zelených ploch objevil mrtvou vyschlou poušť. Všichno v tomto místě křičelo o pomoc, nebyly tam žádné řeky ani husté lesy. Jen několik polonahých stromů připomínalo, že kdysi toto místo bylo živé.
Uvuděné definitivně zklamalo Sebastiana. Ale manželka nezůstala stranou a dala mu naději, že toto území může být ještě zachráněno. Žena navrhla, že se pokusí les obnovit.
A manžel souhlasil. Manželé, které nejsou lhostejní ke stavu životního prostředí a zvířat, jejichž dům byl doslova zničen, začali sázet nové stromy na území Minas Gerais.
Svou misi Salgadoovi začala v roce 1998 a téměř okamžitě pochopili, že potřebují posily. Jen dva lidé na 710 hektarech půdy, to je velmi málo.
Sebastian a Lelia se proto rozhodli najmout zaměstnance. Nyní spolu s manželi na obnově vyschlé půdy pracovalo dalších 24 lidí.
Realizace projektu si vyžádala další finanční podporu. K tomu manželé zorganizovali charitativní ekologickou organizaci Institut země.
Členové organizace pomáhali při obnově ekosystému, vysazovali nové stromy a starali se o sazenice.
Také dobrovolníci z Institutu země prováděli aktivní sociální kampaně, které zapojily do projektu obyvatelstvo a vyšší orgány.
Naštěstí byla celá práce provedena úspěšně. Stromy se zakořenily a začaly rychle růst.
Za celé období provozu se týmu podařilo vysadit přes 4 miliony sazenic, díky čemuž bylo obnoveno území o rozloze 710 hektarů.
Deštné pralesy se vrátily a spolu s nimi se oživil i známý ekosystém. Začaly pravidelné deště, řeky se opět naplnily vodou.
Nyní toto místo nejen potěší oko svým živým zeleným vzhledem, ale také opět umožňuje klidný život divokým zvířatům, která během sucha opustila tyto okraje.
Na obnovené území se vrátilo 172 druhů ptáků, 33 druhů savců a téměř 300 druhů rostlin.
PSALI JSME: STARŠÍ MANŽELÉ 19 LET CHODILI PO POUŠTÍ A DOKÁZALI JI PROMĚNIT V OÁZU: JAK SE JÍM TO POVEDLO
PŘIPOMÍNÁME: „OSAMĚLÁ, ČTYŘIATŘICETILETÁ A VYMĚNILA NORMÁLNÍHO MUŽE ZA KOČKU“