Každý přijde do bodu, kdy budete muset rozhodovat o životě se starými rodiči.
Každý, kdo je má, má velké štěstí. Ale ti, kteří mají otce a matku a žijí poblíž, mají větší štěstí.
Koneckonců, když rodiče žijí daleko a potřebují pomoc, musíte něco s tím dělat.
Moji rodiče žijí v jiném městě. S každým dalším rokem se jejich zdraví zhoršuje a oni stárnou. Také si myslím, že je brzy vezmu k sobě, ale nyní jsou proti tomu a tvrdí, že jsou stále schopni se o sebe postarat.
Ale oni nevědí, že ten dobrý kluk, který bydlí vedle, který pro ně odhrabal sníh a opravil televizi, dostal za své služby ode mě peníze.
Nemají tušení, že sociální pracovnice Aneta, která si kromě svých povinností doma umývá podlahy a okna a za poplatek provádí drobné opravy v domácnosti.
Nechci, aby o tom věděli. A ať bydlí odděleně, dokud mají stále sílu.
Více se obávám, že každý rok je bude stále obtížnější přesunout do nového bydliště. Moje svědomí mi samozřejmě nedává klid, že se o mé staré rodiče postarají cizí lidé.
Moje sousedka Lenka také nechtěla, aby ji trápilo svědomí, a tak přesvědčila svou starou matku, aby se k ní přestěhovala. A jejich životy se staly hrůzou.
„Moje matka se snažila zůstat finančně, fyzicky a psychologicky nezávislá co nejdéle. Nastal však čas, kdy se musela přestěhovat k nám. Přesvědčila jsem ji, aby tak učinila, a ujistila jsem ji, že se budu cítit klidnější. Svědomí mi vadilo, že moje matka bydlela úplně sama a daleko ode mne.
Moje svědomí mě už netrápí. Ale…
Poté, co se moje matka přestěhovala, se můj život změnil v boj za svobodu. Necítila jsem takovou nesvobodu, i když byly děti malé. Máma chce, abych byla pořád s ní. Pečovatelé jí nevyhovují. Musím odejít z práce a sednout si s ní. Říká, že můj manžel by měl pracovat.
Když na chvíli odcházím z domova, musím neustále lhát a omlouvat se. Někdy mám pocit, že jsem se znovu stala dítětem a jsem pod kontrolou své matky. A někdy mám dojem, že mám malé dítě, které nemá ráda chůvy.
Všichni říkají, že bych měla být tvrdší ke své matce a stát si za svým. Ano, ale pak se za to stydím.“
Při komunikaci s rodiči je velmi důležité projevovat trpělivost. Buďte tedy trpěliví a važte si svých rodičů!
PSALI JSME: CO JE PRO PSA RODINA: VÝBĚR NEJKRÁSNĚJŠÍCH MOMENTŮ ZE ŽIVOTA PSÍ RODINKY
PŘIPOMÍNÁME: RODINA UJISTILA TLUSTOU DÍVKU, ŽE JI NIKDO NEBUDE MILOVAT: DÍVKA ZAČALA PRACOVAT NA SVÉM SNU A NYNÍ JE SNEM KAŽDÉHO