Jsem vdaná už sedmnáct let. Ne vždy vše bylo v podobě, ale takový je život. Loni na podzim se v naší rodině narodilo třetí dítě —naše druhá dcera.
O těhotenství jsme s manželem mlčeli do poslední chvíle. Stalo se tak, že rozdíl mezi dětmi do osmi let: syn je starší než průměrná Dcera o osm let a starší nejmladší o šestnáct. Syn, který se narodil jako první, byl přijat tchyní na hurá. Její velká láska, její první vnuk, její pýcha.
Alžběta ale druhé těhotenství neschválila. Ale když se narodila dcera, zamilovala se do ní na první pohled. A ne nadarmo – dcera má charakter absolutně přesný jako její milovaná a jediná babička.
Proto jsme mlčeli o třetím těhotenství. Ne, Alžběta by nic neříkala nebo odsuzovala. Ale její výmluvný pohled… opravdu jsem se toho chtěli vyhnout. A když se o narození třetí vnučky dozvěděla, Alžběta zářila štěstím. Jinak, co se týče malých nuancí týkajících se dětí, máme naprostou idylku. Brzy jsem přišla o mámu, nahradila mi ji tchyně. Za což jí moc děkuji. Teď vlastně samotný příběh.
Alžbětě, mé druhé mamince, bylo nedávno šedesát pět let. Kulaté krásné datum. Snažila jsem se pro ní vybrat ten nejlepší dírek. Vše, co jsem našetřila, jsem utratila za skvělý sporák, s velmi kvalitní troubou. Ona čas od času žije na chalupě a tak vlastně dárek byl velmi vhod.
Přijeli jsme za maminkou manžela k narozeninám, přivezli dárek. Posadili nás na stůl. Je pravda, že jsem si jako kojící matka nemohla moc dovolit. Ani věk mladší dcerky nepředpokládal dlouhé sezení.
Dárku Alžběta byla velmi ráda:
– Doslova jste přečetli moje myšlenky!
Ona také nám všem slíbila, že zítra připraví koláče a upeče je v nové troubě.
Jo, četla jsem myšlenky: můj manžel a já jsme dva roky poslouchali, jak jsou kamna a dřevo unavené. Tudíž dárek byl opravdu velmi vhod.
Teď třešnička na dortu: když jsme se chystali odjet, Alžběta mě odtáhla do pokoje a předala mi dárky: norkový kožich a diamantové náušnice! Mně! Norkový kožich a diamantové náušnice!
Ani si nedokážete přestavit, v jakém šoku jsem odcházela od druhé maminky, a jsem v něm dodnes. Teď ji chci ještě víc milovat a chránit.
Asi to ze strany vypadá jako lichotky, ale svou tchyni opravdu miluji, časem doufám, že budu stejná. I když asi nebudu tak moudrá.
PSALI JSME: OTŘELA JSEM SVĚTLO NA AUTĚ ČEPICÍ TCHÝNĚ, KTEROU ZAPOMNĚLA V MÉM AUTĚ A PAK MI JI DALA K NAROZENINÁM
PŘIPOMÍNÁME: TCHÝNĚ NÁM DAROVALA NA SVATBU ŽEHLIČKU A SVÉ MLADŠÍ DCEŘI BYT: TEĎ SE K NÁM CHCE NASTĚHOVAT, ALE JÁ JSEM TO ZAKÁZAL