Ve věku 75 let zůstal otec sám a celá rodina se shodla na tom, že bude žít s mou rodinou. V tomto věku není snadné se přestěhovat daleko. Celý život prožil v Tachově a najednou se měl přestěhovat ke mně do Brna.
A přestože to byl muž silného charakteru, zřejmě se na něm již podepsal jeho věk, někdy se urazil pro nic za nic. Nicméně, jak se na takové lidi díváte? Můj syn a dcera byli v té době školáci. A tak jsme se před 1. zářím rozhodli, že pojedeme do Prahy, abychom je oblékli do školy a zároveň sebe. Abychom zjistili, co ještě potřebujeme na podzim. Seznam byl velmi dlouhý, strávili jsme celý den nakupováním, a nakonec jsme se pozdě večer vrátili domů s obrovskými taškami.
Otec byl celý den doma, dokonce připravil něco k večeři. Dali jsme si svačinu a začali rozbalovat a prohlížet si věci. Celý večer jsme se měřili, otáčeli před zrcadlem a smáli se.
Táta se na nás vážně podíval a pak odešel do svého pokoje a zamkl se. A tehdy jsem si uvědomila, že mě ani nenapadlo mu něco koupit. Dokonce ani tričko nebo šátek. Ne proto, že by něco tak nutně potřeboval, ale protože mu na tom záleželo.
Samozřejmě jsem se vymlouvala, že jsem se nechala unést a zapomněla. Ale pak jsem si říkala, proč jsem za ním nešla a neřekla mu, že ho miluju, že se zítra podíváme, co potřebuje, a že to půjdeme koupit.
Pak jsem si na to někdy vzpomněla, hlavně když už byl pryč, a všechno jsem si v duchu procházela a pořád tam byly nějaké zbytky, nějaká vina.
A teď už žiji s rodinou své dcery. Takže včera šla do obchodu a nakoupila různé věci. Celá rodina si vyzkoušela různé věci, bavila se a já neměla NIC.
Znovu jsem si vzpomněl na svého otce. Teď dělají totéž mně. No, neurazila jsem se, jen jsem se šla s dcerou podívat na její nákupy a líbily se mi palčáky, které si koupila pro sebe, a řekla jsem:
– Také chci takové.
Na to odpověděla:
-– Vem si je samozřejmě a můžeš i ponožky.
Nakonec byli všichni spokojeni. Nechci, aby se moje dcera trápila pocitem viny.
PSALI JSME: V SEDMI LETECH BYLA POVAŽOVÁNA ZA NEJKRÁSNĚJŠÍ DVOJČATA NA SVĚTĚ: JAK VYPADAJÍ PO TŘECH LETECH
PŘIPOMÍNÁME: CHLAPÍK MÁLEM DOSTAL ZÁCHVAT, KDYŽ VIDĚL, KDO NA NĚJ ZÍRÁ Z PRAČKY