Tchyně nemá čas na únavu: Musí svou snachu poučit o životě

„Podívej se na ni, je unavená…“ řekla tchýně Anna, a byla rozhořčena, když syn a jeho žena odešli domů.

Poslední dobou ji navštěvovali čím dál méně a málokdy nechali Jaromíra přes noc. Řekla jsem Katce, že je čas, aby šla do práce, že není královna… Urazila se. Podívejte se, jak jsme na ní jemní!

V čem se mýlí? Vladko se stará o celou rodinu již deset let. Pracuje, živí rodinu. I on musí být unavený. Když se můj syn seznámil s Kateřinou, měl už po maturitě a pracoval. Vydělával slušné peníze, a tak se rozhodl, že jeho žena nebude pracovat.

Dobře, nejdřív to byl mladický maximalismus, to se dá pochopit… I když jsem mu říkala, že z toho nic dobrého nebude, že by manželka měla něčím zaměstnat mozek a ruce. Pak se jim narodil Jaromír. Jak by mohla pracovat, když má dítě, o které se musí starat?

A já jsem pracovala i když jsem vychovávala syna sama! Třicet let jsem byla ředitelkou školy. Téměř nikdy jsem si nevzala dovolenou, nikdy jsem nebyla nemocná… Je děsivé si vzpomenout, že jsou mu tři roky a já mám schůzku nebo vyučování. Když jsem šla ráno do školy, vždy jsem dávala Vladka k sousedům, a když byl sám tak jsem pracovala a všechny mé myšlenky byly doma…

A Káťa musela dříve chodit s Jaromírem na hodiny, teď musí chodit k vychovatelům. Sama je doma! Je těžké dělat s dítětem domácí úkoly? Kolikrát jsem synovi naznačila, aby si promluvil se svou ženou, ale on jen řekl: „Vyřešíme si to sami.“ Chápu, jak to vyřeší!

A dnes řekla: „Jedeme někam na dovolenou. Turecko nebo Egypt.“ To ji tak unavuje, že musí jezdit na dovolenou do zahraničí? A Vladko musí opět pracovat celé dny a noci, aby za to zaplatil.

Říkám jí, že Jaromír už chodí do třetí třídy, že nepotřebuje hlídání. Najdi si také práci, bude to jednodušší. Ale doma má spoustu práce, má celou domácnost pro sebe! Pracovala jsem a dělala všechny domácí práce – a nic, všichni jsme byli najedení, oblečení a šťastní. Ale nyní – s množstvím strojů (robotů a různých automatů) na to nemáme čas.

Bolí mě hlava. Učíte je, učíte je, ale je to k ničemu. Je čas pustit se do práce – nádobí čeká a večeře se sama neuvaří. Nemám čas se unavovat.

„Vladko, podívej, možná má tvoje máma pravdu?“ – Káťa se celý večer hroutí po další hádce s tchyní. „Vím, že jsme o tom mluvili. Ale Jaromír už vyrostl, může přijít ze školy a udělat si oběd sám. Je mu 9 let a stále ho hlídáme.“

„A práce je dobře vynaložený čas… Hypotéka bude uzavřena dříve, koupíme si nové auto – to červené BMW, které jsme vždycky chtěli může být naše. „Můžeme toho prostě nechat?“ zeptal se Vladimír unaveně zavřel oči. Na práci své ženy nechtěl ani pomyslet.

„Nestačí vám peníze? Vydělávám dost na to, abych tě i našeho syna uživil. A neposlouchej mou matku, máš doma dost práce. Když jsem byl malý, pracovala a pracovala, doma byla jen v neděli, a to ještě ne vždy. Chtěla vydělávat víc, aby její syn nic nepotřeboval. A já jsem ji potřeboval, víš? A nikdy tam nebyla. Nebyla na mých prvních soutěžích, dokonce ani při maturitě. I když jsem si při tělocviku zlomil nohu, školník mě odvezl na pohotovost. Moje máma měla schůzku na fakultě.“

„Ano, Jaromír je již samostatný, ale potřebuje tě stejně jako dřív. A já také. Chci tě vidět doma a odpočatou.“

PSALI JSME: JAK SE MOJE NOVÁ TCHYNĚ POKUSILA VZÍT MŮJ BYT, ALE JEN PŘIŠLA O SVÉ PENÍZE A POVĚST

PŘIPOMÍNÁME: MUŽ POŽÁDAL O RUKU SESTRU SVÉ NEVĚSTY. NEVĚSTA SE VŠAK NEURAZILA