Můj život nelze nazvat radostným. Dětství bylo víceméně šťastné a dnešní každodenní život lze nazvat pekelným.
Ženy/Ilustrační foto/Zdroj: youtube.com
Moji rodiče zemřeli, když mi byly čtyři roky. Ani si je nepamatuji, jen hlas. Moje babička mi o nich hodně povídala a ukázala nám naše rodinné fotografie. Táta byl silný, věděl, jak krásně tančit. Maminka byla skromná a laskavá, ale můj otec věděl, jak ji rozesmát. Je škoda, že už nejsou se mnou.
Dítě/Zdroj: zamechatelno.fun
Po smrti rodičů mě vychovávala babička. Žili jsme skromně a ona brzy onemocněla. Před smrti mě požádala, abych byla silná a nevzdávala se. Bylo to v den její smrti, kdy jsem dospěla. Bylo mi jen 9 let. V sirotčinci jsem byla nejmenší. Nechci zacházet do podrobností a mluvit o krutém každodenním životě tam.
Po promoci jsem nastoupila na vysokou školu, abych se naučila být šikovnou kuchařkou. Představovala jsem si sebe v roli nějakého módního kuchaře, snila jsem o velké, přátelské rodině a cestování.
Žena/Ilustrační foto/Zdroj: youtube.com
Problémy nebyly ani se studiem, ani s praxí. Zatím ale jsem byla vyloučena ze studia na posledních ročníku. Brzy jsem potkala svého budoucího manžela a zdálo se mi, že se život zlepšuje, ale marně jsem se uvolnila.
Po svatbě Ondra trval na přestěhování k jeho rodičům, kteří žili ve vesnici. Souhlasila jsem, protože jsem vždy chtěla mít jakési příbuzné a být jim bližší.
Rodiče Ondry mě neměli rádi. Od samého začátku byli proti manželství. Tchýně na mě odhodila veškerou svou nenávist, znovu jsem se ocitla v pekle.
Žena/Ilustrační foto/Zdroj: youtube.com
Nedávno jsem se dozvěděla o těhotenství. Byla jsem moc šťastná, ale moje tchyně z této zprávy šťastná nebyla. Nazvala nenarozené dítě bastardem a chtěla mě poslat na potrat, ale já jsem to odmítla. Potom mě matka mého manžela dala na výběr: buď ukončím těhotenství, nebo opustím jejich dům. A řekne Ondrovi, že dítě není od něj a že utekla ke svému milenci.
Žena/Ilustrační foto/Zdroj: youtube.com
Nevím co dělat. Nemám peníze, bydlení, práci. Nechci se rozloučit se svým dítětem, ale nevím jak dokážu tot snést. Škoda, že nemám nikoho jiného, s kým bych se mohla poradit…
ČTĚTE TAKÉ: ŽENA K NAROZENINÁM DOSTALA PEJSKA A DALA HO DO ÚTULKU: PAK NAŠEL MAZLÍČEK NOVÝ DOMOV, ALE NE NA DLOUHO
