Stařenka, kterou opustily její děti, nevěděla, jak přežít zimu v rozpadajícím se domě. Najednou ale někdo zaklepal na dveře

Paní Jarmila zase celou noc nespala, důvodem byl déšť, který celou noc lil jako z konve. Střecha stařenčiny chatrče už dávno propouští vodu. Sama to opravit nedokázala, děti se již odstěhovaly a matce ani nevolaly. Kapky padající ze stropu nedaly spát. Spánek byl pryč a stará žena se už nepokoušela usnout, ale vzpomínala na své mládí.

Bylo to jako včera. Paní Jarmila byla v mládí krásná rusovlasá dívka se zelenýma očima a sněhobílou pletí. Stařenka zavzpomínala i na svého manžela Jana. Potkala ho, když přijel do její vesnice navštívit příbuzné. Vysoký černovlasý chlapík vynikal nejen svou krásou, ale také mimořádnou silou. Žil ve městě. Mladí lidé spolu začali chodit. Až dosud paní Jarmila s láskou vzpomínala na tu kouzelnou dobu. Velmi se milovali a chtěli se vzít, ale Jarmilin otec byl proti.

„Přemýšlej o tom sám, co jí můžeš dát? Nemáš vlastní bydlení ani peníze. Až se postavíš na vlastní nohy, promluvíme si,“ dokončil otec tvrdě.

Jan nic neřekl a odešel. Později dívka zjistila, že její milovaný odešel do města. Týden po odjezdu se dívka matce přiznala, že čeká miminko. Skandál v jejich rodině byl velmi vážný. Otec nařídil Jarmile, aby opustila vesnici. Nechtěl, aby spoluobčané věděli, že jeho dcera čeká dítě mimo manželství.

Stařenka / Ilustrační foto / Zdroj: zen.yandex.ru

Jarmila se musela podřídit otcovu rozhodnutí. Ve městě žila u tety, která ji nemilovala. Když přišel čas porodu, žena nepovažovala za nutné poslat neteř do nemocnice, dívka porodila doma.

Jarmila bohužel potratila. O dva týdny později poslala teta dívku domů do vesnice. Doma se dívka dozvěděla zprávy, ukázalo se, že její Jan odcházel za prací a ušetřil si na celý dům! Rodiče nakonec dali souhlas k jejich sňatku. Po dlouhou dobu byl mladý pár bezdětný, ale o pět let později se narodil syn Lukáš a o rok později dcera Olga. Jejich rodina žila v hojnosti, Jan hodně pracoval.

O několik let později došlo k neštěstí. Její milovaný Jan zemřel. Dětem bylo tehdy již 20 let, ale tragédii ještě dlouho prožívaly.

Paní Jarmila si vzpomněla na ten den, kdy se její děti odstěhovaly a její rodina, kdysi přátelská, se rozpadla.

Stařenka / Ilustrační foto / Zdroj: youtube.com

Plynuly měsíce, šel Lukáš do města studovat, potkal tam krásnou dívku a založil vlastní rodinu. Olga se seznámila s cizincem a brzy se přestěhovala do jiné země. Olga nejprve volala matce, ale časem jejich komunikace přišla vniveč. Syn matku navštívil pouze jednou. Stará žena stále doufala, že jednoho dne k ní její Lukášek přijde.

Těsně před svítáním upadla stařenka do neklidného spánku. Ráno paní Jarmila vstala pozdě, bolely ji kosti a mučila ji dušnost. Přes okno radostně svítilo sluníčko. Její kočka – jediné stvoření blízké ženě. Paní Jarmila se usmála na kočku a šla jim uvařit snídani. Najednou ale někdo zaklepal na dveře.

„Kdo by to mohl být?“ byla překvapená a šla otevřít dveře. Za nimi stál neznámý muž kolem čtyřicítky.

„Kdo jste?“ zeptala se stará žena.

„Jsem váš synovec.“

Ruce / Ilustrační foto / Zdroj: boom.ms

Jak se ukázalo, byl to syn otcovy sestry, u které Jarmila kdysi žila. Byla velmi překvapená, protože když u ní byla, bylo tetě už nad čtyřicet a ona neměla děti.

Muž se jmenoval Michal a žena si myslela, že je velmi dobrý, jeho úsměv byl tak laskavý. Paní Jarmila a Michal hodně mluvili. Když venku začalo pršet, střecha začala znovu propouštět vodu, Michal ji začal opravovat. A žena mezitím připravovala večeři a uklízela. Paní Jarmila byla ráda, že v domě se objevila živá duše.

Příštího dne Michal vstal dříve než žena a opravil starou televizi. Paní Jarmila a kočka se užasle dívaly na obrazovku a muž seděl na gauči a nemohl začít konverzaci.

Jeho matka ho nemilovala. Jednou, když mu bylo sedmnáct let, náhodou zaslechl rozhovor svých rodičů, ze kterého se dozvěděl, že není vlastní syn. Otec mu po smrti matky řekl celou pravdu. Vyprávěl o tom, jak byla přivezena mladá neteř, jak Michalova matka zaplatila peníze svému bratrovi, aby si dítě nechala, a Jarmile bylo poté řečeno, že dítě zemřelo. Táta před svou smrtí plakal a žádal, aby našel Jarmilu a požádal ji o odpuštění.

Muž / Ilustrační foto / Zdroj: heaclub.ru

Po rozvodu se svou manželkou se Michal rozhodl, že se musí seznámit s vlastní matkou a promluvit si s ní.

Jak se ukázalo, její děti ji nepotřebovaly a Michal za ni nyní cítil zodpovědnost.

Jednoho dne paní Jarmila neúspěšně upadla a zlomila si ruku. Muž ji odvezl do nemocnice a cestou domů se setkali s jejím synem Lukášem a z rozhovoru s ním vyplynulo, že svou matku nepotřebuje. Když doma zasedli k večeři, stařenka mu vyprávěla svůj příběh a začala tím, že se matce přiznala o svém těhotenství.

„Tak si myslím, Michale, možná mě Bůh trestá za to, že jsem nezachránila dítě. Kdybych tehdy utekla do nemocnice, možná by zachránili mého syna, nebo dceru. A možná by mě to dítě potřebovalo.“

„Máte syna… To dítě nezemřelo. Byla jste oklamána, oni ho skryli. Nemohli mít děti. Rozhodli se vás tedy zachránit před hanbou a zároveň získat pro sebe syna.“

Stařenka / Ilustrační foto / Zdroj: boom.ms

Paní Jarmila dlouho seděla a přemýšlela.

„Ty jsi můj syn?“

Pak Michal řekl vše, co věděl a podíval se na ni.

„Vezmu vás k sobě a kočku taky. Mám velký dům, všechno je blízko.“

Paní Jarmila plakala, nebylo to pro ni snadné, ale jak hořké bylo, že děti, které nosila v náručí, ji nepotřebovaly a syn, který nikdy neviděl matčinu lásku, přišel k ní a vzal ji k sobě domů.

PSALI JSME: S BRATREM PŘIVÁŽÍME MATCE PENÍZE A JÍDLO Z MĚSTA, VŽDY JÍ POMÁHÁME. MLADŠÍ SESTRA TO VŠECHNO VEZME A JEDE DOMŮ. UŽ JSEM Z TOHO UNAVENÁ A ŘEKLA JSEM JÍ TO

PŘIPOMÍNÁME: „PROSÍM, VEZMI MĚ ODSUD,“ PROSILA STAŘENKA MANŽELKU SVÉHO VNUKA

Share