Celých 15 let navštěvovala stará žena stejné oddělení s knihami v supermarketu, kde si nic nekupovala, ale prostě brala knihu z police a četla si ji přímo tam.
Snaží se tedy přijít na jiné myšlenky a na nějaký čas zapomenout na svůj těžký osud.
Zaměstnanci supermarketu si nemohli nevšimnout návštěv staré ženy. Vedení se rozhodlo učinit opatření.
Malý příběh babičky
Paní Anastasia v mládí byla profesionální baletkou a měla hezkého manžela, na kterého se dívalo mnoho žen.
Ukázalo se však, že muž byl závislý na hazardních hrách a alkoholu. Žena se musela úplně věnovat práci a se vzdat rodiny: podle podmínek smlouvy nemohla mít děti. Teprve když byla v důchodu, Anastasia adoptovala chlapce a dívku z dětského domova.
Žena se všemožně snažila dát svým dětem to nejlepší, aby nic nepotřebovaly a dostaly dobré vzdělání. Všechny pokusy vychovávat chlapce a dívku však byly marné.
I oni se stali závislými na alkoholu, což nutí ženu trávit méně času doma a vracet se tam jen spát.
Jednoho dne se jeden ze zaměstnanců zeptal, proč k nim žena tak často přichází. Anastasia si samozřejmě nemyslela, že se jí na to někdo bude ptát, protože nic neporušila.
Krátce odpověděla: „Doma nemám místo, život je takový.“ Spěšně opustila supermarket, aby se vyhnula dalším otázkám.
Zaměstnanec zveřejnil příběh staré ženy na sociálních sítích. Sdílely to desítky tisíc lidí. Komentátoři žádali, aby tam byla umístěna malá pohovka pro ženu.
Vedení se rozhodlo, že to je dobrý nápad a velmi laskavý skutek. Nyní má žena příležitost číst své oblíbené knihy v pohodlnějším prostředí.
PSALI JSME: STAŘENKA ZAVOLALA UČITELCE VNUČKY: PEDAGOGOVI STAČILA JEDNA VĚTA BABIČKY, ABY TA JÍ ZACHRÁNIL ŽIVOT
PŘIPOMÍNÁME: MOJE BABIČKA MI DÁVÁ SVŮJ DŮCHOD, PROTOŽE JÁ A MANŽELKA NEMÁME PENÍZE: A Z ČEHO JEŠTĚ MŮŽEME ŽÍT