Další moje přítelkyně se rozhodla rozvést. Mluvili jsme spolu skoro dvě hodiny, když se mě snažila přesvědčit o svém rozhodnutí, a já věděla, že si jen potřebuje vyříkat, co má uvnitř, a znovu se ujistit, že má pravdu.
Důvod rozvodu nedokážu vyjádřit slovy. Nebyla to nevěra, ani konkrétní neshody, ani ztráta zaměstnání či finanční stability. Nejde o odhalená tajemství. Ne, jen si v určitém okamžiku uvědomila, že všechen ten rodinný život, péče, angažovanost, praní, uklízení a vaření, to vůbec není něco, co by chtěla dělat po zbytek života.
Děti jsou dospělé, syn letos odešel na vysokou školu do Anglie, dcera tam žije dlouhou dobu. A neexistuje sebemenší věc, která by mojí přítelkyní přiměla žít dál s někým, kdo vás nezajímá a nelíbí se vám.
K rozchodu jsme směřovali již dlouho, jak říká, od chvíle, když jí napadlo spát odděleně, a on to podporoval. A to bylo před několika lety. A tak šli každý do svého pokoje a klidně spali, aniž by mysleli na to, že manželé vlastně nemohou být spolubydlící. Ne, mohou, ale nejde o blízký vztah, ale o něco zvráceného a špatného.
Samozřejmě byl v šoku. Když přišla a řekla mu to, zbledl, zapotácel se a posadil se. Samozřejmě si myslí, že je zrádkyně, sobecká a tak dále. Samozřejmě je proti rozvodu a odmítl jednat společně, pouze prostřednictvím soudu. Mají se o co dělit, ale ona si nárokuje výhradně polovinu sbírky obrazů a knih, kterou společně shromáždili, a je připravena jeho polovinu vykoupit. Má kde bydlet, co dělat, ale už ne s ním.
První, co začal zjišťovat, bylo, kdo to je. Kvůli komu ho opouští. Opravdu ho překvapilo, že nikoho nemá, že ho neopouští kvůli nikomu, jen kvůli sobě. Stále tomu nemůže uvěřit.
A čeká na okamžik, kdy si bude moci prsten sundat, kdy bude konečně volná, sama. A opět, nejde o výběr mužů, ale o stav mysli, kdy nikomu nic nedlužíte, nemusíte.
Jak poznáte, zda je to správné, nebo ne?
Na jedné straně vychováváte své děti a necháváte je jít. Zdá se, jako by vás nic jiného nesvazovalo, můžete žít výhradně pro sebe. A nyní vás už nic neomezuje, každý má právo si vybrat, jak bude žít.
Na druhou stranu jste dali slib jeden druhému, že navždy, že v každém případě spolu až do konce svého života. I když… kdo dnes dokáže dodržet sliby, i manželé se rozvádějí. Ale přesto si člověk nezaslouží, aby ho někdo takhle unesl a opustil. Manžel má bolesti, nechce být sám.
Ale jak můžete člověku zakázat, aby žil tak, jak chce? Život je jen jeden…
A víš, myslela jsem, že jí ho bude líto. Vždycky byla taková srdečná. Všechna ta koťata a psi, ubohé děti, bezmocní lidé – už mnoho let pomáhá v útulku, za vlastní peníze léčí zvířata, pomáhá taky babičkám… A tady se tak zachovala tak chladnokrevně, řekla to, jako by se utnula, pevně rozhodnuta. Proč ho litovat, řekla si, je silný, najde se. A už se našla – chce být sama.
A myslím, že v blízké budoucnosti se ženy nebudou chtít vdávat. Proč by měli? Muži jsou zjevně přesvědčeni, že žena se narodila proto, aby se o muže starala a pečovala o něj, že není hezká, pokud se nemyje, nevaří, neuklízí. Ale ženy se postupně probouzejí, dobře vidí, že život není otroctví, kde máte děti na hrbu a nahoře manžela, a dokonce i s nejrůznějšími příbuznými.
Všechno to jde pryč a mužům se to rozhodně nelíbí. Ale v hlavě neosvobodí svou ženu od všech těch domácích nesmyslů. Musíte utrácet peníze za hospodyně, chůvy a další služebnictvo. Jaký to má smysl? Musí tvrdě pracovat od devíti do šesti, aby měl čas ležet na gauči a popíjet v garáži… ale ne pomáhat své ženě, ne dělat něco společně, aby mohli oba někam jít, nebo jen tak spolu sedět doma a povídat si. „Moje žena je zlá, mrzutá, nemá cit ani pochopení“ řekne typický muž. A typická žena, k smrti unavená z práce v kanceláři i doma, se na něj dívá a prožívá smíšené pocity nenávisti a lítosti nad tím hlupákem.
Mít děti bez manželství je bezpečné a nikdo to dlouho neodsuzoval. Žijte a užívejte si života bez tíživého břemene.
PSALI JSME: JENNIFER ANISTON SDÍLELA ARCHIVNÍ FOTOGRAFIE A ZEPTALA SE FANOUŠKŮ, KTERÝ Z ÚČESŮ JÍ NEJVÍCE SLUŠÍ