Nemám manžela, nezůstali mi žádní příbuzní. Jediné, co v životě mám, je můj syn. Je to moje jediná krev, to nejdražší, co na tomto světě mám. Jsme ochotni jeden pro druhého udělat cokoli a já jsem syna vždy ujišťovala, že jako jeho matka mu zabezpečím to nejlepší možné zázemí.
Vždycky jsem tu pro něj byla, vždycky jsem mu pomáhala. A o prázdninách jsem byla u něj, sledovala všechna jeho vystoupení a chválila ho. Když měl potíže s učením, hledala jsem nejlepšího učitele, když potřeboval moji péči, chodila jsem do práce na částečný úvazek. Snadno jsem si cokoli odepřela, dítě bylo pro mě prioritou, jak se na dobrou matku patří. Můj chlapec nevyrůstal rozmazlený. Nikdy v životě neřekl „Kup mi to!“. Vždycky mlčel, naopak se mi snažil pomáhat a dělal všechno doma i ve škole. Oči mu zářily, když jsem mu děkovala za pomoc, ale chtěla jsem ho rozmazlovat, nejsou snad všechny matky takové?
Univerzitu vystudoval na jedničky, našel si slušnou práci a začal kariérně růst. Dívky nad nadějným klukem jen slintaly, byl o něj neustálý zájem. Ale našel někoho výjimečného, ze slušné rodiny, a po šesti měsících jí požádal o ruku. Tradice vyžaduje, aby ženich investoval do prstenu, a náklady na svatbu nese rodina nevěsty. Ale situace se ukázala být zvláštní, její rodiče rozhodli, skromný večer v kavárně, malý rodinný kruh. Žádné oslavy, žádný luxus.
Můj syn s jeho dívkou byl samozřejmě zklamané. Která nevěsta nesní o krásné hostině a šatech jako u královny?
Tak jsem si pomyslela žijeme jen jednou. Vezmu si půjčku a pořádně to oslavíme. Sama jsem svatbu neměla, a pro mého syna chci jenom to nejlepší, tak ať na ní má krásné vzpomínky.
Rodiče nevěsty řekli:
„Je to hloupost plýtváte penězi na nesmysly.“ Začali je však utrácet s potěšením, vše pečlivě naplánovali, vybrali dobrou restauraci a všechno ostatní. Nelíbilo se mi chování nevěstiných rodičů, z jejich strany bylo čtyřicet rodin, z mé strany to bylo pouze 15 lidí, a já jsem měla zaplatil za všechny. Jako dárek od rodičů nevěsty dostali čistokrevné kotě s nápovědou, aby jí nechali ve svém domě. Ukázalo se, že můj syn chtěl po svatbě zařídit hypotéku.
Ale rodinný život se nevydařil. Neustále se hádali a brzy se snacha s kočkou vrátila k rodičům a je dobře, že se nestihli zadlužit. A já nyní splácím půjčku na jejich svatbu. Začalo být těžké pracovat, vidíte, co se děje ve světě. Všechny peníze šly do banky, nemohla jsem se ani pořádně najíst. Svým příbuzným jsem řekla, že všechny peníze utratili rodiče snachy za sebe, že si zavolali hosty, a mě nezůstal ani halíř. Mohli mi alespoň pomoci s půjčkou. Ale oni se jen smáli. Chtěla jsem luxus nad své možnosti, a co oni s tím mají společného?
Takže teď žiju tak, že pouze platím a brečím.
PSALI JSME: MATKA TRVÁ NA TOM, ABYCH KAŽDÝ DEN UKLÍZELA JEJÍ BYT: ALE JÁ UŽ MÁM SVOU RODINU A DĚTI
PŘIPOMÍNÁME: DVAATŘICETILETÁ ŽENA PORODILA SVÉ DVANÁCTÉ DÍTĚ: HLUČNÁ RODINA