Jsou lidé v rodině, kteří roky nekomunikují spolu a pak najednou je něco potřeba. Tak se to stalo i s mojí velmi vzdálenou sestřenici. Nikdy jsem u ní na návštěvě nebyla. Pozvala mě na čaj, ani asi nepočítala s tím, že bych souhlasila, a já se rozhodla přijat nabídku.
Postupně jsme mluvili, ukázalo se, že oba fanatičtí milujete něco dělat na zahradě a rádi se starém o bobule. Její čaj byl také úžasný, s bohatou jahodovou chutí. Tak se ukázalo, že ona sbírá ocásky z jahod. U nás se tato část jahůdky prostě vyhazuje.
– A jak se ti líbí čaj? – chytře se usmívala sestřenka.
– Čaj je skvělý, právě jsem se chtěla zeptat jak jsi udělala, že má tak bohatou chuť.
A pak vytáhla tu misku plnou jahodových ocásků, které u nás se tak snadno vyhazují. Tady, říká, sbírám a suším. Pak je přidává do čajových lístku.
Mám také rád tyto všechny jednoduché domácí bylinné přípravky, také smíchám pivovar s něčím užitečným. Zkoušela jsem také různé recepty na sušení jahod, ale chuť mého čaje nebyla ani přibližně tak skvěla, jako u sestřenky.
Zeptala jsem se jí:
– Tak a tu misku proč jsi schovala? Je to takové tajemství?
– Není to tajemství, jen jsem si myslela, že se mi budeš smát. Nebo se rozhodneš, že žijeme chudě.
Teď i já sbírám jahodové ocásky, suším a přidávám do čaje u sebe doma.
PSALI JSME: PROČ MUSÍME JAHODY DÁVAT DO SLANÉ VODY
PŘIPOMÍNÁME: „HÁDAL JSEM SE S MANŽELKOU KVŮLI JAHODÁM“: PROČ BYLA JEHO MANŽELKA PŘEVEZENA DO NEMOCNICE