Nemůžu říct, že naše manželství s Pavlem bylo perfektní. A co skrývat, zda jsou lidé, kteří mají dokonalé manželství? Když se setkají dva protiklady, muž a žena, není vůbec divné, že budou mít konflikty.
A abych byla upřímná, v mládí jsem na ústupky moc nešla. To už jsem se v průběhu let snažila najít styčné body, nenervovat se kvůli maličkostem. Bojovala jsem o náš vztah i tehdy, když na mě Pavel přestal téměř dávat pozor, žili jsme jako sousedé a stejně jsem se snažila, protože pro mě bylo manželství důležité, drahé.
S penězi jsme nikdy neměli problém. Pavel měl firmu, já jsem také pracovala na dobré pozici. Co ještě bylo potřeba?
Ve 45 letech jsem se stala vdovou. Zemřel náhle na infarkt. Smutek, slzy, nepochopení, co dál. Ale najednou můj postoj a smutek nad zesnulým manželem nahradila nenávist a hned povím proč.
Po Pavlově smrti jsem zjistila, že má spoustu dluhů, které mi teď spadly na ramena. Musela jsem prodat firmu, abych všechno zaplatila,a pak ještě půl roku zbývá platit. A taky jsem se dozvěděla, že měl nemovitost, kterou si tajně koupil a daroval svým třem milenkám.
Celé ty roky jsem nevěděla s kým to vlastně žiju. Lhal mi, podváděl, za zády kupoval nemovitosti. Snažila jsem se pracovat na našem vztahu. A proč? Teď vím jednu věc, jakmile cítíte, že ve vztahu je něco špatně, snažíte se člověku vyjít vstříc a v reakci na to je jen ticho, jděte pryč. Nestojí to za to.
PŘIPOMÍNÁME: PŘÍBĚH ZE ŽIVOTA: „BUDEME ŽÍT S RODIČI A BYT BUDU I NADÁLE PRONAJÍMAT,“ ŘEKL MANŽEL PO SVATBĚ