V práci máme jednu kolegyni. Mladá, vysoká, štíhlá Oksana. Dlouhé vlasy, zelené oči … nic tak zvláštního kromě postavy jsme si nevšimli. Obléká se dobře, parfém používá také dost drahý, ale to vše díky manželovi. Sama pochází z běžné rodiny. Z nějakého malého města. Ani vysokoškolské vzdělání ve své době nedostala.
Práci v podstatě nepotřebuje, chodí jen aby se udržela se v kondici. Aby se nenudila, když sedí doma, jak říká, a nelezla do županů s teplákovými souprav. Vdala se nedávno. Přemýšleli jsme, no, teď ten běžný život ji pohltí.
Ale ne, ona teď snad dokonce vypadat ještě lépe. Manžel ji prostě rozmazluje. O víkendu mohou vyrazit někam do zahraničí. Obléká se jen v drahých buticích. Parfémy a kosmetiku si kupuje pouze z Francie a Koreje.
Do restaurací chodí často jako do svého domova. Již všichni majitelé zařízení je rádi přivítají jako své příbuzné.
Ukázalo se, že její manžel dělá všechno sám. Vaří večeři po práci a uklízí a pere a košile si také žehlí sám. Hospodyní si najmou ale Oksana nechce. Nechce, aby se v jejích věcech hrabal někdo cizí.
A zatímco manžel vše děla, Oksana si leží s maskou na obličeji a časopisy si čte. Jak je možné, že muž zpracoval jsme se divili. Tak ale každý normální muž potřebuje rodinu. Manželka se o něj musí starat. Nebo se snad mýlím.
A Oksana s jistotou dokazuje, že od ní nikam neodejde. Podle ní, vaření a úklid nejsou ty nejdůležitější věci. A když se divíme na šťastnou Oksanu, začínáme přemýšlet, že možná má pravdu…
PSALI JSME: PŘÍBĚH ZE ŽIVOTA: „VYCHOVÁVAL JSEM DCERU SÁM, BEZ MANŽELKY. CO JSEM UDĚLAL ŠPATNĚ?“
PŘIPOMÍNÁME: PŘÍBĚH ZE ŽIVOTA: „SYN SE SNOHOU KOUPILI BYT A ODE MĚ SE NEODSTĚHUJÍ. UŽ TO NEMŮŽU VYDRŽET“