Příběh ze života: „Budeme žít s rodiči a byt budu i nadále pronajímat,“ řekl manžel po svatbě

Nevím, čím mě Lukáš tak silně vzal, ale původně mě k němu táhlo jako provazem. Tak se to točilo, chodili jsme se s ním dva a půl roku. Ale nežili pod jednou střechou.

Pak jsme se vzali a já myslela, že budeme s manželem bydlet v jeho bytě, který on zdědil po dědovi a celou dobu pronajímal. Ale jen těsně po svatbě Lukáš mě ohromil zprávou, že byt bude i nadále pronajímat. Budeme žít s jeho rodiči. To jsem nechtěla, ale už jsem neměla na vybranou.

Žili jsme spolu v dvoupokojovém bytě. Tchýně byla dáma ještě s tím charakterem. Pořád se na mě stěžovala a něco mi vyčítala. Mlčela jsem, vždyť co jsem mohla říct v cizím domě.

Bydleli jsme, mimochodem, ve velmi malém pokoji, asi 23 metrů někde. Žít v takovém malém pokojí negativně ovlivňuje mozek.

Asi bychom žili s tchyní dál v té malé místnosti, kdybych neotěhotněla. Jakmile tchyně zjistila, že čekám dítě, okamžitě řekla synovi, abychom sbalili věci a přestěhovali se do bytu, protože dítě její nervy nevydrží. A byla jsem jí za to moc vděčná.

PSALI JSME: PŘÍBĚH ZE ŽIVOTA: „TY JSI TETA. COPAK TO NEVIDÍŠ? NEJSI DOBRÁ PARTIE PRO MÉHO SYNA“. PROČ JSEM SE JEN PTALA NA RADU TCHYNĚ

PŘIPOMÍNÁME: PŘÍBĚH ZE ŽIVOTA: „MANŽEL VE SNU NAHLAS VYZNAL LÁSKU NĚJAKÉ ALENĚ. ZEPTALA SE HO PAK, CO SE MU ZDÁLO“