Katka byla jeho spolužačka, ale nikdy jí nevěnoval pozornost. Její jedinou obdivovatelkou byla Michalova babička paní Helena. Když šla s vnukem do kostela, uviděla Kateřinu. Dívka byla hezká a za pár sekund zatočila hlava staré ženě. Paní Helena byla ohromena její krásou: „Ach, jaká dívka! Ach, Miško, musíš si vzít tuto dívku, měl by ses s ní jako prase v žitě.“ Michal jen mávl rukou: „O čem to mluvíš?“
Ani nerozuměl, že Katka byla do něj zamilovaná od první třídy. Po ukončení školy zůstala ve vesnici. Našla si práci jako sociální pracovnice. Přicházela také k Michalově babičce: „Ach, Katko, můj Miška je blázen. Má poměr s ženou z města, která měla dítě, a pak porodila druhé dítě. A někdy jeho kráska nepřichází domů celé týdny a on sám je vychovává.“ O měsíc později se vrátil Michal domů se dvěma dětmi, protože jeho manželka byla zbavena rodičovských práv.
Kateřina se rozhodla neustoupit. Věděla, že tato cesta bude obtížná, ale byla ochotná jít až do konce. Dokonale chápala, že ji Michal dříve nebo později bude potřebovat. Začala čas od času navštěvovat školu a nosit dětem teplé koláče. Chovala se ke všem dětem stejně jen proto, aby Michalovy děti nezjistily, že o ně má zvláštní zájem.
Žena a děti / Ilustrační foto / Zdroj: psychologos.ru
Jednoho dne se muž vrátil z práce dříve a viděl, že Kateřina pomáhá jeho dceři s domácími úkoly. „Proč jsi sem přišla?“ zeptal se a snažil se skrýt hořkost v krku. Žena se na něj překvapeně podívala: „Nerozumíš? Pomáhám dětem … jsi naivní, myslel sis, že to tvoje babička dělala celý rok?“
Přistoupil k ní a vzal ji za ruku: „Počkej! Zapomeň na všechny staré urážky, byl jsem hlupák, ale teď sotva žiji tento život. Spadl jsem tak moc do její hlíny, že se dodnes nemohu umýt, a tak bloudím unavený. Ale děti potřebují živou duši poblíž, říkají mi o tobě ve dne v noci: ‚Paní Kateřina je tak laskavá, je tak chytrá a jaké lahodné koláče peče!'“
„Pomůžu ti, jen mě nevyháněj …“
„Ale v mém srdci není láska! Je tam respekt! Dívám se na tebe, obdivuji tě, přemýšlím o tom, jaká bys byla manželka, kdybych žil s tebou, ale já tě nemiluji … Stále na tuto děvku myslím …“
„No, nemiluj, chápu, že bude těžké zlomit tvé vzpomínky na manželku, jsou silnější než žula. Takže to neudělám, protože mě to nezajímá. Vezmu si tvou lásku na úvěr a budu ji splácet pomalu, a tam, dá-li bůh …“
Rodina / Ilustrační foto / Zdroj: proural.info
„Ty, Katko, jsi vtipná!“ Podíval se na děti a pak se zeptal:
„No, přestěhujeme se k paní Kateřině?“
„Pojďme! Každý z vás bude mít svůj pokoj a kotě,“ řekla žena.
Děti se radovaly a začaly si balit kufry.
„Díky bohu!“ řekla Michalova babička. Začala žehnat Katce, poté Michalovi a jeho dětem. Tak spolu začali žít. Zima skončila a na jaře se Kateřina dozvěděla, že je těhotná. Žena viděla muže na verandě a rozbrečela se: „Ach, Miško, odpusť mi, jsem těhotná …“
„Jsi moje jediné štěstí! Dávno jsem tě chtěl požádat o ruku. Miluji tě moc, zlato! Jsi nejlepší matka a manželka na světě!“
PŘIPOMÍNÁME: ADOPTOVALI JSME SI DCERU A PAK I SVÉ VLASTNÍ DÍTĚ PORODILI: „VÍM, ŽE UŽ MĚ NEPOTŘEBUJETE“
