Svatba mé nevlastní dcery se měla konat 3. srpna. Posledních šest měsíců se s matkou připravovaly na oslavu. S její matkou jsme nebyli manželé, přestože jsme spolu žili několik let.
Loni v prosinci moje nevlastní dcera absolvovala univerzitu. Zaplatil jsem za její vzdělání 40 000 dolarů. Bydlela s námi po celou dobu studia i po něm. Když dokončila střední školu, koupil jsem jí auto, aby mohla sama jezdit do univerzity. Někdy se její vlastní nezodpovědný otec objevoval v životě dcery.
Nepomohl se vzděláním ani s výchovou, přestože je to chyba její matky, která tohoto muže stále miluje a chce, aby byl v jejím životě. Nedlouho poté mizel z města a jejich životů a neplnil své sliby.
Svatba by měla být pro 250 hostů. Sestavil jsem svůj seznam 20 lidí, které jsem chtěl pozvat, protože jsem pokryl všechny náklady na oslavu. Vzaly můj seznam a slíbily, že zahrnou do obecného seznamu hostů. Varoval jsem tedy tyto lidi, že dostanou pozvánku a neměli by na to datum nic plánovat.
V sobotu jsem potkal svého přítele, který byl na tom seznamu, a zeptal se, jestli jde. Řekl mi, že nedostal pozvánku. To vedlo k velmi vážnému konfliktu s mojí přítelkyní, protože jsem se později dozvěděl, že žádný z mých kamarádů nebyl zahrnut do konečného seznamu hostů.
Byl jsem naštvaný, ale nemohl jsem nic udělat, protože lidé, kteří pro mě byli důležití, už byli uraženi. Řekla mi: „Pokud někdo pozvání odmítne, můžeš pozvat několik lidí.“ Podle mého názoru je tato morální facka nejvyšším stupněm nespravedlnosti. Takže sobota a nálada byly zkažené.
Včera jsme měli nedělní večeři s rodinou budoucího zetě, které se zúčastnil nečekaný host – „skutečný otec“. U stolu moje nevlastní dcera oznámila, že její „pravý táta“ přijde na svatbu a povede ji k oltáři. Všem přítomným se tento nápad líbil.
V životě jsem asi nikdy nebyl tak naštvaný a ponížený. Chvíli trvalo, než se ke mně vrátilo sebeovládání. Vstal jsem a řekl, že chci pronést přípitek: „Jsem velmi potěšen, že jsem byl součástí této rodiny posledních deset let. V tomto okamžiku svého života cítím velkou vděčnost nevěstě a ženichovi za to, že mi otevřeli oči.“ Hosté se usmívali.
„Ukázali mi, že pro tuto rodinu nejsem tak důležitý, jak jsem si myslel.“ Všichni byli překvapení.
„Přestože jsem se kdysi považoval za hlavu rodiny, který je respektován. Nyní se mi zdá, že vykonávám roli bankomatu a nic víc. Předávám své finanční závazky svému nástupci – ‚skutečnému otci‘. Pojďme tedy mladému páru poblahopřát a popřát jim šťastný život!“ Vypil jsem svůj nápoj.
Je to sobecké? Mám zaplatit 40-50 tisíc za svatbu, na kterou nemohu nikoho pozvat? S čím nemám nic společného? Takže jsem dokončil všechny ty nesmysly. Ukončil jsem svůj vztah s přítelkyní a její dcerou.
Včera jsem převedl peníze z našeho společného účtu (od doby, co se přestěhovala ke mně, neměla práci). Dnes ráno jsem zavolal všem poskytovatelům svatebních služeb, kterým jsem zaplatil zálohu, aby mi vrátili peníze. Chtěla jsi, aby tě tvůj „pravý táta“ povedl k oltáři a posadil se do čela stolu? „Pravý táta“ může také zaplatit za všechno.
Žena a její dcera už se mnou nežijí. Nastěhovali se k ženichovi. Tím to skončilo.
PSALI JSME: NEVĚSTA NEPOZVALA SVOU MATKU NA SVATBU: JAKÝ JE DŮVOD
PŘIPOMÍNÁME: PODÍVALA JSEM SE NA VZTAH MEZI ŽENICHEM A JEHO BÝVALOU MANŽELKOU A ZRUŠILA SVATBU