Markétě bylo šestadvacet let, když se dozvěděla o svém těhotenství. Ona sice už dávno nežila s rodiči a měla dost dobrou práci, ale přece se obávala reakce rodiny.
Markéta totiž měla poměr s ženatým chlapem. Když ona mu oznámila, že je těhotna, řekl, že dítě neodmítne, bude pomáhat materiálně, ale poprosil, aby to držela v tajnosti. On nechtěl se rozvádět s manželkou. A Markéta nic neměla proti. Vždyť sama ze začátku věděla do čeho jde.
Sestra Markéty ji okamžitě podpořila. Bratr Jakub se věnoval svému osobnímu životu, a tak se nestaral o problémy své sestry. Maminka si povzdechla, když se dozvěděla o těhotenství dcery, ale otec křičel, že je to pro rodinu ostuda.
Otec řekl, že už nechce o Markétě ani o jejím dítěti nic vědět a že ji už u nich doma nechce vidět. Příbuzní tak přestali komunikovat. Markétě se pak narodila krásna dcerka, kterou zbožňovali všichni příbuzní kromě dědečka.
Uplynuly dva roky. Bratr Jakub se chtěl oženit a pozval Markétu na svatbu. Žena to nejprve odmítla a argumentovala tím, že jen zkazí oslavu, protože otec se naštve, když ji uvidí. Jakub ale trval na svém a na svatbu Marketu přivezl osobně.
Markéta se celý večer snažila, aby se neuviděla s otcem. Dokonce se schválně posadila do protilehlé části sálu. V jednom okamžiku žena si všimla, že její dcera někam zmizela. Když se rozhlédla kolem sebe, uviděla, jak dcera sedí v náručí dědečka. Mluví a smějí se.
V pozdních večerních hodinách přišel tatínek k Markétě a navrhl, aby oni z dcerou u nich přespali. Obecně se roztavilo srdce dědečka při pohledu na rodnou vnučku. Zřejmě si uvědomil, že to nebylo správné rozhodnuti odmítat vlastní dítě.
PSALI JSME: „JEN NEPŘIJÍŽDÍ NA MOU SVATBU. BUDOU TAM JENOM BOHATÍ LIDÉ,“ ŘEKLA DCERA SVÉMU STARÉMU OTCI
PŘIPOMÍNÁME: DCERA SE CHTĚLA NALÍČIT, ZATÍMCO MAMINKA BYLA PRYČ, ALE PŘEHNALA TO. KDYŽ ŽENA VIDĚLA PRÁCI HOLČIČKY, ROZPLAKALA SE