S manželem bydlíme ve vlastním bytě. Odjeli jsme z vesnice do města, z čehož mám velkou radost. Nikdy jsem tam neviděla svou budoucnost ani budoucnost svých dětí. Nemám nic proti venkovu. Je to tam úžasné, ale jen na stáří. A když jsme mladí, musíme myslet na rozvoj a kariérní růst.
Maminka mého manžela žije ve vesnici. Byla velice aktivní ženou, ale poslední dobou má velké problémy se zdravím. Často jí jezdíme pomáhat. Manžel má bratra, který by také mohl pomoct své mamince, ale ten pořad říká, že času na to vůbec nemá.
Také vždy se stěžoval, že má tří dětí, a denně pracuje. Jeho manželka seděla pořad doma, a ani nechtěla si najít práci. Nedávno jsme se rozhodli, že dáme mamince na narozeniny kuchyňský robot.
A pak se ukázalo, že Veronika, druhá snacha, si ho vzala od tchyně. Prý má velkou rodinu, potřebuje ho víc. Stejná situace byla i s mobilem. Ten jsme dali mamince manžela, ale později si všimli, že s ním chodí jeden ze synů Veroniky.
Ptali jsme se, proč tchyně dala svůj telefon a ta řekla, že jí škoda dítěte, Veronika takový mobil svému synovi nekoupí. Kvůli tomu se nyní bratrova rodina domnívá, že jsme milionáři a budeme sponzorovat nejen tchyni, ale i je. Přivezeme mamince něco, tak už k ní jedou na návštěvu.
Nedávno jsme pro maminku koupili pračku, ale za několik dní jsem se dozvěděla, že druhá snacha ji přetáhla do vlastního bytu. Šla jsem za snachou. Žádala jsem ji, aby mi vrátila všechno, co si vzala. Dali mi jedinou pračku. Tehdy jsem byla tak naštvaná, že jsem se rozhodla prodat dům tchýně a koupit ji malý byt nedaleko nás.
Kdy se o tom dozvěděla Veronika, ihned začala pomáhat mamince s přestěhováním. Asi si mysli, že během odjezdu maminky jejího manžela stihne něco vzít sobě. Nedovolím jí to.