Příběh je zábavný, ale je třeba přemýšlet o tom, kdo má pravdu a kdo ne.
Tchyně si myslí, že byla vyhozena, podvedena a okradena. Snacha jí pouze řekla, že chůvu už nepotřebují, jejich syn dokončil 4. třídu.
Všechno to začalo před 10 lety, když se Matyášek právě narodil.
Paní Marie jen odešla do důchodu. A měla z toho strašnou depresi. Žena si poprvé uvědomila, že je stará a nikdo ji nepotřebuje.
Syn viděl stav matky a nabídl ji, aby se k nim přestěhovala. S manželkou právě čekali dítě.
Babička si okamžitě uvědomila: když se zachce ambiciózní snacha vrátit do práce a bude mluvit o chůvě, nabídne ji svou kandidaturu. Ale za plat chůvy.
Děti dlouho nepřemýšlely, souhlasily. Ale snacha měla podmínku: vše formalizovat. Seznam povinností, výše platby. Aby si později navzájem nevyčítali.
Snacha se vrátila do práce a budovala kariéru. Paní Marie pracovala jako chůva. A ukázalo se, že je úžasná chůva, vodila chlapce na kroužky, ve třech letech už začínal číst. Pak kreslil, tancoval, jezdil se na koni, dokonce s ní i vařil.
Ale je mu už deset, jaká chůva?
Snacha a syn jsou unavení, sami potřebují peníze. Chtějí jet na dovolenou, provést opravy v bytě, vyměnit auto.
Chůvu proto vyhodili a babička se teď zlobí.
„Ani nedoufejte, že vám s ním pomůžu.“
„Zasloužíte si pořádný odpočinek, dokonce jsme vám koupili poukaz. A moje matka bude hlídat vnuka zdarma, právě odešla do důchodu,“ řekla snacha.
„Opouštíte mě. Budu nemocná – zemřu, nikdo nepřijde.“
V tu chvíli se syn rozhořčil a ujistil:
„Pokud onemocníš, pomůžeme ti. Ale nemyslela jsi na nás, když jsme seděli hladoví, ale platili ti. I když jsme mohli ušetřit peníze.“
Jak si myslíte, kdo má pravdu?
PSALI JSME: TCHYNĚ POŽADUJE, ABYCHOM JÍ DÁVALI VEŠKERÉ PORODNÉ NA DÍTĚ
PŘIPOMÍNÁME: JE MI LÍTO, ŽE JSEM DAROVALA SYNOVI NA SVATBU BYT