Včera mi volala moje matka: naší příbuzné mají zase hrozné problémy s penězi, nechápala jsem, kdo přesně, ale jde o to, že moje rodina nutně potřebuje pomoc.
Moje bydlení / Ilustrační foto / Zdroj: youtube.com
Celkově má rodina dluh přes dva miliony. Všichni vzali nějakou půjčku: matka, otec, dcera, manžel dcery a tak. Moje matka, dobrosrdečná osoba, ochotně poslouchala celý tento smutný příběh. Možná se dokonce rozplakala. A slíbila, že bude přemýšlet o tom, jak můžeme pomoci.
Já / Ilustrační foto / Zdroj: youtube.com
A pak mi zavolá a řekne mi: „Banky už nejen volají, ale přicházejí obhlížet dům. Jdou na nádvoří, začínají bušit do oken, dveří, snaží se vstoupit zadním vchodem, nějak se dostat dovnitř. Zanechávají děsivé dopisy, vyhrožují.“
Rodina je v panice. Naléhavě hledají peníze, musí začít platit měsíční penále. A celkový příjem všech dohromady nepřesahuje 40 tisíc měsíčně. Zeť zcela nerozumí tomu, zda pracuje, nebo si jen hledá práci. Důchod, nějaké dětské přídavky, pár drobných z práce babičky. A matka je s dítětem doma.
Děti z rodiny dlužníků / Ilustrační foto / Zdroj: youtube.com
Na co si vzali půjčky? Za prvé, pro opravy domu, jediná věc, kterou se jim podařilo udělat, bylo přesunout kamna. A zbytek jim pak buď ukradli, nebo jej propili, nebo snědli. Banky zvýšily úrok a ukázalo se, že jde o velmi vysokou částku. Samozřejmě nenapadlo je nic lepšího, jak zavolat mé soucitné a příliš důvěřivé matce.
Říkají, je to pro ně obtížné. Já mám prý práci, mám auto, ať ho prodám, a polovina bude stačit na to, aby udrželi banku mimo.
Dům rodiny dlužníků / Ilustrační foto / Zdroj: youtube.com
Chápu, je třeba udělat dobré skutky, musíte pomoci bližnímu, zvláště některým příbuzným, všichni nejsou cizí. Chápu, mají děti (nebo pouze jedno dítě, nevím), je mi jich líto. Chápu, že lidé musí natáhnout ruce a pokusit se vytáhnout se z děr, které sami vykopali vlastními rukama.
Moje auto / Ilustrační foto / Zdroj: youtube.com
Samozřejmě jsem řekla své matce, že odmítám pomoci. Je jasné, že moje matka už moji odpověď znala. Nejzajímavější však je, že si povzdechla a řekla, že kdybychom byli bohatí, mohli bychom jim pomoci. Řekla jsem jí: „Mami, nikdy bychom nebyli bohatí, kdybychom vždy pomáhali podobným lidem.“
PSALI JSME: „UŽ MÁŠ PĚTATŘICET A POŘÁD NEMÁŠ ŽENU ANI DĚTI“: MATKA BYLA PŘEKVAPENÁ, KDYŽ SLYŠELA ODPOVĚĎ SVÉHO SYNA
PŘIPOMÍNÁME: PĚT VĚCÍ, KTERÉ ODRAZUJÍ MUŽE OD ŽEN PO ČTYŘICÍTCE
