– Haló, tohle je nálezový úřad? – zeptal se dětský hlas.
– Ano, zlato. Něco jsi ztratil?
– Ztratil jsem mámu. Nemáte ji u sebe?
– Jaká je tvoje máma?
– Je krásná a milá. A taky miluje kočky.
– Jo, zrovna včera jsme našli jednu mámu, možná je to tvoje. Odkud voláš?
– Z dětského domova číslo tři.
Chlapeček / ilustrační foto / Zdroj: lifedeeper.ru
– Dobře, pošleme tvou mámu k tobě do dětského domova. Počkej si na ní prosím.
Vešla do jeho pokoje, nejkrásnější a nejlaskavější žena a v náručí měla opravdovou živou kočku.
– Mami! – zakřičel chlapeček a spěchal k ní. Objal ji s takovou silou, že mu bělily prsty. – Maminko!!!
… Adam se probudil z vlastního křiku. Takové sny se mu zdálo téměř každou noc. Strčil ruku pod polštář a vytáhl fotku dívky. Tuhle fotku našel před rokem na ulici při procházce. Teď si ji vždycky schovával pod polštářem a věřil, že je to jeho matka. Ve tmě Adam dlouho se díval do její krásné tváře a tak usnul…
Ráno vedoucí dětského domova, Angelina Ivanovna, jako obvykle obcházela pokoje s pečovateli, aby popřála všem dobré ráno a pohladila každé dítě po hlavě. Na podlaze u Artemkinové postýlky uviděla fotografii, která mu v noci vypadla z rukou. Když ji zvedla, Angelina Ivanovna se zeptala chlapce:
– Adamku, odkud máš tu fotku?
– Našel jsem ho na ulici.
Chlapec / ilustrační foto / Zdroj: YouTube
– A kdo to je?
– Moje máma, – usmál se malý a dodal – Je velmi krásná, milá a miluje kočky.
Vedoucí okamžitě poznala tuto dívku. Poprvé přišla do dětského domova loni se skupinou dobrovolníků. Asi tu ztratila svou fotku. Od té doby tato dívka často obcházela různé instituce v naději, že dosáhne povolení k adopci dítěte. Podle místních byrokratů ale měla jednu podstatnou nevýhodu: nebyla vdaná.
– No tak, když je to tvoje máma, to je skvěle, – řekla vedoucí dětského domova pani Košťalová.
Když vešla do své kanceláře, sedla si ke stolu a začala čekat. Po půl hodině se ozvalo nesmělé zaklepání na dveře:
– Můžu dál, pani Košťalová? – a ve dveřích se objevila ta samá dívka z té fotografie.
– Ano, pojďte dál, Alenko.
Žena a dítě / ilustrační foto / Zdroj: ihappymama.ru
Dívka vešla do kanceláře a položila před vedoucí tlustou složku s dokumenty.
– Tady je, všechno jsem sbalila. – řekla dívka
– Dobře, Alenko. Musím se vás zeptat na pár dalších otázek. Zda si uvědomujete, jakou zodpovědnost na sebe berete? Koneckonců, dítě je na celý život.
– Všechno si uvědomuji, – vydechla Alena – prostě nemůžu žít v klidu, když vím, že někdo mě opravdu potřebuje.
– Dobře, – souhlasila vedoucí – kdy se chceš podívat na děti?
– Nebudu se na ně dívat, vezmu si jakékoliv dítě, které nabídete, – řekla Alena a při tom se dívala jí přímo do očí.
Pani Košťalová překvapeně zvedla obočí.
– Víte, – začala Alena zmateně vysvětlovat, – protože skuteční rodiče si dítě nevybírají … nevědí předem, jaké se narodí…. krásný nebo ošklivý, zdravý nebo nemocný … milují ho takovým, jak je. Taky chci být opravdová máma.
Dívka / ilustrační foto / Zdroj: YouTube
– Poprvé potkávám takového člověka. – usmála se pani Košťalová, – nicméně už vím, čí maminkou se stanete. Jmenuje se Adam, je mu pět let, matka ho nechala ještě v porodnici. Teď ho přivedu, pokud jste připraveni.
– Ano, jsem připravená – řekla Alena pevným hlasem, – ukažte mi mého syna.
Vedoucí odešla a po pěti minutách se vrátila a vedla za ruku malého chlapce.
– Adamku, – začala pani Košťalová, – seznam se s …
– Mami! – křičel Adam. Vrhl se k Aleně a přitiskl jí tak pevně, že mu běhaly prsty. – Maminko!
Matka a syn / ilustrační foto / Zdroj: YouTube
Alena ho hladila po jeho malé hlavě a šeptala:
– Synku, synku, jsem s tebou..
Zvedla oči nad vedoucí a zeptala se:
– Kdy si můžu vzít syna domu?
– Obvykle rodiče a děti si postupně zvyknou na sebe, nejprve zde komunikují, pak spolu traví víkend, a pak už berou si je domu navždy, pokud je vše v pořádku.
– Hned si vezmu Adamka domu, – řekla Alena pevně.
– Dobře, – mávla rukou vedoucí, – zítra je stejně víkend, můžete jít domu, a v pondělí přijdete, a vyřídíme všechny dokumenty.
Adam byl prostě šťastný. Držel matku za ruku a bál se ji pustit i na vteřinu. Kolem pobíhali vychovatelky a chůvy… někteří mu balili věci, jiní jen stáli stranou a otírali si oči kapesníky.
Chlapeček / ilustrační foto / Zdroj: pomogaem.com.ua
– Adamku, nashledanou. Přijď za námi na návštěvu, – rozloučila se s ním pani Košťalová.
– Nashledanou, určitě přijdu, – odpověděl Adam.
Když se se všemi rozloučili a šli ven, konečně se rozhodl položit své nové matce nejdůležitější otázku:
— Mámi.. a ty máš ráda kočky?
– Miluju je, máme jich doma dvě, – zasmála se Alena a jemně svírala v ruce malou dlaň.
Adam se šťastně usmál a oni spolu šli domů.
Pani Košťalová se podívala z okna po odchodu Aleny s Adamka. Pak si sedla ke stolu a začala někam volat.
Matka a syn / ilustrační foto / Zdroj: YouTube
– Haló, Nebeská Kancelář? Přijměte prosím žádost. Jméno klientky: Alena Strnadková. Kategorie zásluh: nejvyšší, dala štěstí dítěti… pošlete vše, co je v takových případech kladeno: neomezené štěstí, vzájemná láska, štěstí ve všem atd….. No, samozřejmě, ideální muž je potřeba, ona není vdaná…. Ano, chápu, že jich je málo, ale tady je výjimečný případ. Ano, a nekonečný peněžní tok nezapomeňte, ona to bude velmi užitečné… dítě by mělo dobře jíst … už jste poslali všechno? Děkuji, nashledanou.
Žena se s někým baví po telefonu / Zdroj: superhear.info
Dvůr dětského domova byl naplněn měkkým slunečním světlem a radostnými dětskými výkřiky. Vedoucí položila sluchátko a přistoupila k oknu. Ráda dlouho stála a dívala se na své děti, při tom roztáhla za zády obrovské sněhobílé křídla…
Možná vy nevěříte v anděly, ale andělé věří v vás.
Anděl / ilustrační foto / Zdroj: YouTube
PSALI JSME: DÍVKA Z OSADY SE STALA MISTRYNÍ SLOVENSKA: KDYSI BĚHALA KVŮLI CHUDOBĚ V BALERÍNÁCH
PŘIPOMÍNÁME: INDIE MÁ SVŮJ VLASTNÍ SYSTÉM ZNAMENÍ ZVĚROKRUHU: KAM PATŘÍ PŘEDSTAVITELE KLASICKÉHO ZVĚROKRUHU
