Categories: Dnes

Moje sousedka najednou zmizela: Příběh o tom, jak jsem jí našla v domově důchodců

Anna bydlela o poschodí níže a já jsem s ní byla stále v kontaktu. To neznamená, že si povídáme od rána do večera. Je to zdrženlivá babička, ale já sama se jí snažím být neustále k dispozici. Je to s ní jako s každým starším člověkem – ráno je v pořádku a pak je najednou slabá. Tak ji zkontroluji, jestli nepotřebuje zajít do lékárny nebo jít nakoupit něco dobrého.

Panelák / Ilustrační foto / Zdroj: youtube.com

Snažím se jí čas od času zavolat, nebo mi občas zavolá ona a pozve mě na čaj. Najednou ale zmizela. Naposledy říkala, že jede navštívit svou dceru. Její dcera žije na předměstí, a je pro ni těžké cestovat každý den.

Takže je pryč, dobře, ale na dlouhou dobu. A najednou vidím, že se u ní rozsvítilo světlo. Zazvonila jsem a dcera mi otevřela dveře a řekla „maminka se rozhodla přestěhovat do domova důchodců, říkají, že tam dostane dobrou péči, a může poznat lidi ve stejném věku, co chtěla již dlouhou dobu“.

Překvapilo mě to – nikdy jsem neslyšela, že by tam Anna spěchala. Proč? Ve městě je to velmi výhodné, naše poliklinika je hned naproti.

Babka / Ilustrační foto / Zdroj: youtube.com

Přiběhnou sousedé. A babička stále chodí sama, chce žít. Ale kdo ví, třeba se mi nesvěřila se svými plány, kdo pro ni koneckonců jsem? Bydleli jsme vedle sebe deset let, ale nebyli jsme příbuzní, jen jsme spolu komunikovali. Ale z nějakého důvodu jsem se o ni bála. Volala jsem na její osobní mobil, ale nezvedala to. A jak vidím, dcera se už v bytě zabydlela a dříve podle Anny nechtěla o městě ani slyšet. Byla to tedy ona, kdo nechtěl žít s matkou.

Nemáme moc pečovatelských domů, a tak jsem se rozhodla starou babičku najít. Co se stalo? Nemůžu uvěřit, že se nerozloučila. A znám její svědomitost – vrátí každý cent. Ale odejít nadobro a nerozloučit se?

Setkání

Když jsem vešla na chodbu, kde seděla s ostatními babičkami má sousedka, byla velice překvapená. V rozpacích odvrátila oči, ale snažila se vydržet.

Babka v domově důchodců / Ilustrační foto / Zdroj: youtube.com

„Ano,“ řekla s jakousi nerozhodností. „Rozhodla jsem se přestěhovat. Moje dcera se rozvedla s manželem a bydlela v jeho bytě. Tak jsem si jí vzala k sobě do bytu i s vnučkou. Rozvedla se, protože potkala jiného muže. A řekla, že s námi bude také bydlet. Co mám dělat, vyhnat je s policií? A kde by bydleli? Vnučka potřebuje vlastní pokoj, dcera a její nový přítel také. A kde budu já? V kuchyni? Budili by mě pokaždé, když by se šli napít.“

„A tady, Anno? Nelitovala jsi toho?“ Usmála se. „Pět babiček na jednu ložnici, všude klid, pořádek. Jsem tu už tři měsíce a žádná hádka. Dcera chodí každý týden s dárky, takže všichni sousedé čekají na sladkosti, navíc stále pijeme čaj.“ Ostatní babičky přikývly.

Domov důchodců / Ilustrační foto / Zdroj: youtube.com

„Jednu z nich sem poslal její syn. Celý život byl maminčin mazánek, ale jak dospíval, našel si ženu a jeho matka se stala zbytečnou. Nyní nemá čas se o ní starat. Příbuzní druhé říkají, že bydlí daleko, a tak vůbec nechodí.“

„Matky nedokážou nadávat svým dětem,“ vysvětlila Anna. „Vychovali jsme si je sami.“

S hrůzou jsem se rozhlédla – opravdu je možné jít sem dobrovolně? Ano, babičky byly milé. Ano, personál se zdál být zdvořilý. Ale tyhle příšerné prostory? Ten odporný zápach plenek a nemytých těl starých lidí. Všudypřítomná vůně dušeného zelí z jídelny se linula nemocničními vůněmi.

Domov důchodců / Ilustrační foto / Zdroj: youtube.com

Měli málo personálu, lidé na nemocničních lůžkách byli na stejném místě jako zdraví. Počítali s tím, že babičky to nevydrží a s péčí pomohou samy. Chápu, že někdy lidé nemají východisko, ale je lepší hledat alespoň placenou variantu.

Domov důchodců / Ilustrační foto / Zdroj: youtube.com

Pochopila jsem, Anna je statečná, ale nudí se. A hlavně – při odchodu mě přistihla sestra. Řekla mi, že jsem byla první návštěva po dobu tří měsíců, nemohla dcera někdy navštívit svou matku?

PSALI JSME: HOSPODYNĚ ŽILA NENÁPADNĚ, ALE NAKONEC PŘEKVAPILA PŘÍBUZNÉ: ZJISTILI, PROČ ŽENA DO DOMU TAHALA PLNÉ BALÍČKY

PŘIPOMÍNÁME: JAK TLOUŠTÍK BĚHEM NĚKOLIKA LET ZHUBL TŘETINU SVÉ VÁHY, ABY SE POPRVÉ V ŽIVOTĚ VYHNUL POCITU NENÁVISTI KE SVÉMU TĚLU

Tanya Goncharenko

Recent Posts

Nové informace o odchodu Simony Postlerové: herečku našel v bytě její třicetiletý syn Damián

Český herecký svět se nemůže vzpamatovat z náhlého úmrtí Simony Postlerové. Známá herečka tento svět…

4 hodinami ago

Monika Babišová ukázala nové já: „Kam dal Andrej oči,“ ptají se fanoušci

Andrej a Monika Babišovi před dvěma a půl týdny oznámili na sociálních sítích rozchod. Manželka…

7 hodinami ago

Tereza Kerndlová skončila ve špitále: „Pracovní přejezd nás málem stál život,“ prozradila zpěvačka

Tereza Kerndlová se svým manželem Reném jela autem, ale bohužel měla dopravní nehodu. Na místě…

8 hodinami ago

Simona Postlerová se starala o nemocného syna, ale kdo mu bude pomáhat teď: „To není moje věc,“ řekla jeho babička

Divadelní, filmová a dabingová herečka Simona Postlerová vychovala dvě děti, ale jejímu synovi Damiánovi lékaři…

10 hodinami ago

Oldřich Vízner slaví 77. narozeniny: Herec vychoval šest dětí a dnes už kvůli nemoci hrát nemůže

Oldřich Vízner se narodil 6. května 1947 v Praze, v pondělí herec oslavil 77. narozeniny.…

12 hodinami ago

Artur Štaidl na premiéře minisérie Iveta: v brýlích a s knírkem byl sotva k poznání

Syn Ivety Bartošové se stal hvězdou premiéry závěrečné části minisérie Iveta v Lucerně. Artur Štaidl…

13 hodinami ago