„Matka nebo manželka“: Svého rozhodnutí budu litovat celý život

Můj otec opustil nás, když jsem byl ještě dítě a moje matka si mě vybrala místo toho, aby začala nový život. Byla stále mladá a krásná, ale už se nikdy nevdala, aby mě její nový manžel neurazil.

Matka tvrdě pracovala, byla cukrářkou. Maminka mě obvykle sledovala, jak jím, a teprve poté, co jsem se najedl, po mně dojídala. Teprve o něco později jsem si uvědomil, že se bála nechat mě hladového.

Její láska byla tak silná, že nahradila mi celý svět. Otce jsem nepotřeboval.

Moje dětství bylo šťastné.

Časem se u ní v prstech rukou vyvinula artritida a už nemohla pracovat.

Tehdy jsem dokončoval střední školu a pracoval na částečný úvazek v místním obchodě. Kupoval jsem jídlo, léky pro matku a vždy jsem se ji snažil potěšit dobrou zprávou.

Věděl jsem, že ji opravdu baví slyšet o mých úspěších ve škole, a proto jsem se snažil studovat dobře. Po absolvování školy jsem nastoupil na univerzitu a moje matka a já jsme se přestěhovali do velkého města.

Matka a syn / Ilustrační foto / Zdroj: ostrnum.com

Život se začal postupně zlepšovat, studoval jsem a pracoval na částečný úvazek v kavárnách. Bylo dost peněz na jídlo, výdaje a další radosti v životě. Žili jsme v pokoji na koleji.

Všechno bylo skvělé, dokud jsem nepotkal Lenku, violoncellistku z inteligentní rodiny. Nevím, jestli to byla moje první láska nebo ničitelka mého osudu?

Začal jsem s ní chodit a brzy se nabídla, abychom začali žít spolu.

Její rodiče byli proti našemu vztahu, takže jsme mohli žít jen v mém pokoji. Lenka neznala moji matku a já jsem styděl ji, vyčerpanou ženu těžkým životem, představovat vzdělané violoncellistce, její matka očividně vypadala lépe.

Bylo to špatné, ale nemohl jsem s tím nic dělat. Bylo nutné si promluvit s matkou. Řekl jsem jí, že chci, aby se moje přítelkyně nastěhovala ke mně, a ona se odstěhovala. Matka řekla, že se vrátí do našeho městečka a bude žít u sousedky Jany.

V očích mé matky jsem si všiml bolesti, kterou nemohla skrýt, ale snažila se mě nerozrušit. Udělal jsem velmi špatně, ale chtěl jsem, aby odejela co nejrychleji. Pak jsem šel spát.

Pár / Ilustrační foto / Zdroj: verimvohrista.org

Ráno mě matka nevzbudila. Jsem zvyklý na to, že mě matka budila každý den před snídaní. Otevřel jsem oči a uvědomil si, že je pryč. Máma odešla a nevrátí se. Nechala na stole vzkaz:

„Synu, nedělej si o mě starosti, budu v pořádku. Ani jsem si nevšimla, jak jsi vyspěl a zmužněl. Vím, že se za mě stydíš, rozumím ti. Řekni své přítelkyni, že nemáš matku, tak mě nemusíš představovat. Přeji ti štěstí a lásku. Buď šťastný, nikdy neopakuj můj osud. Pokud budeš někdy potřebovat pomoc nebo se něco stane, zkontaktuj paní Janu. Budu tam.“

Z toho, co jsem četl, jsem měl oči plné slz, cítil jsem se hrozně. Začala mi chybět matka, věděl jsem, že zůstala na ulici bez domova, bez peněz a nemocná. Co se ale stalo, to nelze vrátit zpět a Lenka byla připravena se ke mně nastěhovat.

Brzy jsme se s ní vzali. Nejprve jsem chtěl pozvat matku na svatbu, ale změnil jsem názor, ona sama nabídla říct, že nemám matku. Právě jsem to udělal. Po tom jsem se ji nepokoušel hledat.

Po narození dcery jsem si uvědomil, jaké to je být rodičem. Řekl jsem Lence všechno o matce a o tom, co jsem udělal.

Lena byla naprosto proti mému hledání maminky a jejího seznámení s vnučkou, ale já jsem ji neposlouchal.

Po několika týdnech hledání se mi ji podařilo najít. Ukázalo se, že paní Jana zemřela okamžitě poté, co jsme se přestěhovali, a matka u ní nemohla žít. Zeptal jsem se všech našich sousedů, ale nikdo ji neviděl.

Starší žena / Ilustrační foto / Zdroj: zen.yandex.ru

Ze smutku jsem šel k řece, kde mě matka naučila plavat, poblíž byl strom, kde jsme s ní nainstalovali ptačí budku. Našel jsem v ní zmačkaný a starý dopis, okamžitě jsem si uvědomil, že to bylo od mé matky. Napsala:

„Synu, pokud čteš tento dopis, tak mě potřebuješ a hledal jsi mě. Doufám, že se máš dobře a hledáš mě, abys se ujistil, že jsem v pořádku. Nedělej si o mě starosti, bydlím v domově duchodců dvě ulice od tvé univerzity. Viděla jsem tě často, byl jsi šťastný a nechtěla jsem tě obtěžovat“.

Spěchal jsem domů. A nedokázal jsem si představit, že celou tu dobu byla vedle mě. V domově seniorů jsem byl informován, že mou matku v zimě našli na ulici, kde žebrala. Z toho, co jsem slyšel, mi vlasy vstaly na hlavě.

Po tolika letech jsem doufal, že mi to matka odpustí, a když jsem otevřel dveře jejího pokoje, byl jsem překvapen. Zestárla, byla oblečená v rozervaných šatech a nevěnovala nám ani pozornost.

„Mami … mami, to jsem já“

Slzy mi nedovolily vyslovit vše, co jsem měl ve své duši. Když jsem se jí rozplakal na klíně, nemohl jsem zvednout oči. Ona plakala a hladila mě po hlavě.

Slzy / Ilustrační foto / Zdroj: pikabu.ru

„Synu, našel jsi mě. Čekala jsem na tebe, čekala a věřila, že mě najdeš“

„Mami, pojďme domů“

„Dům? Ale nemám domov“

„Máš domov, mami. A máš vnučku“

„Vnučku? Syn!“

Objali jsme se a znovu se rozplakali. Jeli jsme k nám domů.

Lenka se ani nepřivítala s mou matkou a začala křičet a vyhánět ji z domu. Řekla, že ji nechce vidět v našem domě. Byl jsem velmi naštvaný a řekl jsem Lence, že chci se rozvést.

Jen na pár minut mě rozptýlila hádka s manželkou a nevšiml jsem si, jak moje matka odešla. Vyšel jsem ven a viděl dav lidí a poškozené auto. Vedle něj ležela máma.

Starší žena / Ilustrační foto / Zdroj: rudnikov.com

To je můj trest a musím s ním žít. Žádná láska na světě nemůže nahradit matčinu lásku. Nikdo tě nikdy nebude milovat víc než tvoje matka.

Tato žena si kdysi vybrala mě, ne nový život, a já jsem byl nejšťastnější člověk, protože jsem měl příležitost nazývat tak úžasného člověka Mámou.

S pocitem viny a bolesti žiji den co den. Nepotřebuji nic a nikoho, svého rozhodnutí budu litovat celý život.

PSALI JSME: MATKA JELA NA NÁVŠTĚVU ZA SYNEM A JEHO RODINOU, JENŽE NEVĚDĚLA ŽE VIDI SVÉ DÍTĚ NAPOSLEDY: CO SE STALO

PŘIPOMÍNÁME: „KDYŽ JE NAVŠTĚVUJE JEHO MATKA, V RODINĚ ZAČÍNAJÍ HÁDKY“: TCHYNI NEVADÍ TO, ŽE ZPŮSOBUJE PROBLÉMY

Share