Naše dcera za týden oslaví svůj první rok života. S přítelem jsme spolu už více než čtyři roky. Ale nemůžu to nazvat plnohodnotnou rodinou, protože jsme to zatím nevzali.
Když se mi narodila dcera, myslela jsem, že mě požádá o ruku. Zatím však žijeme jen spolu. V rodném listě dcery není otec uvedený. Jsem svobodná matka a dostávám příspěvek od státu.
Rodiče u mě bydlí kousek od nás, čas od času navštěvují. Pomohli nám koupit si vlastní byt. Ale teď se věnují svým věcem.
S tchyní se vídám jen zřídka. Naposledy jsme se potkali před pár lety. Většinou si jen voláme. Častěji jí volá manžel. Zpravidla se jedná o formální komunikaci jednou týdně, aby se zeptal na záležitosti a zdraví.
Protože babička ještě nikdy neviděla svou jedinou vnučku, rozhodla jsem se ji pozvat na návštěvu. Věřila jsem, že tchyně neodolá a pošle syna, aby se oženil. Jak je to možné, že při živém otci dítě je zapsáno jen na matku. Už je na čase se přihlásit do jeslí. Chtěla jsem udělat manželovi příjemné překvapení v podobě jeho matky. Nenápadně si přepsala její telefonní číslo.
Tehdy jsem byla v šoku: ukázalo se, že nemá tušení, že má vnučku! Vůbec netušila, na čí narozeniny ji zvu. Její syn za celý rok nepovažoval za nutné říct o narození vlastní dcery. Za celý rok! Jak je to možné? Nechtěl o nás vůbec mluvit? Jak to chápat? Manželovi jsem nic neřekla. Myslím, že mu matka určitě zavolala. Tak proč mlčí? Teď pochybuji, jestli moje dítě potřebuje takového otce, pokud se stydí za svou vlastní dceru.
PSALI JSME: PES SE POPRVÉ SETKAL S BABIČKOU PO NÁVRATU Z NEMOCNICE: JEHO REAKCE DOJALA VŠECHNY K SLZÁM
PŘIPOMÍNÁME: DOJALA VŠECHNY FOTKOU SE PSEM: VÉVODKYNĚ CAMILLA USPOŘÁDALA CHARITATIVNÍ AKCI. JAK POMÁHÁ ÚTULKU PRO ZVÍŘATA