Když mi bylo 16 let, moje matka si našla nového manžela. Rok na to jsem měla vstupovat na univerzitu a pak moje matka porodila bratra, kterého jsem velmi milovala. Moje matka mi řekla, abych letos odložila mé nastoupení, protože nechtěla přijít o práci – musela jsem se starat o svého bratra. Nedalo se nic dělat.
Dcera / Ilustrační foto / Zdroj: youtube.com
Neměla jsem ráda svého nevlastního otce, měl špatnou povahu. Neustále mi všechno vyčítal, proklínal mě, jakmile úplně ztratil nervy. Když se vrátil z práce dříve, do té doby jsem ještě neměla čas na úklid. A pak se vážně rozkřičel, dokonce i stěny se třásly:
– Jak moc můžeš být líná? Žiješ jen na naše náklady a s ničím nám nepomůžeš! Je opravdu tak těžké pořádně vyčistit dům?
Dítě / Ilustrační foto / Zdroj: youtube.com
Bez ohledu na to, jak moc jsem se omlouvala, že krmím dítě, kterému rostou zoubky a on je pořád vrtošivý, byl nevlastní otec neúprosný. Ale pravda byla na mé straně, takže to bylo dvojnásobně urážlivé. Žádné argumenty ne něj nefungovaly. Po příchodu mé matky to nebylo jednodušší. Postavila se na stranu svého manžela a řekla mi:
– Pokud nechceš dělat své domácí práce normálně, můžeš odejít z našeho domu. Od nynějška ti nedlužíme vůbec nic. Už nás unavuje tě pořád krmit.
Takhle skončilo moje mládí. Matka mého nevlastního otce zřejmě milovala víc než mě. Nebo se ho prostě bála, není to jasné. Já jsem musela odejít k babičce, která žila ve stejném městě. Mluvila jsem s ní a plakala celé dny. Od té doby mi moje matka ani nezavolala a nezeptala se, jak se mám, ať už jsem naživu nebo jestli nepotřebuji pomoci. Nezajímala se dokonce ani o svoji vlastní matku.
Dcera / Ilustrační foto / Zdroj: youtube.com
Když mi bylo 18 let, nastoupila jsem do práce v místní restauraci jako servírka. Rozhodla jsem se studovat dálkově. Koneckonců, důchod mé babičky téměř na nic nestačil. Nikdo nám nepomohl, takže jsme se museli nějak zařídit. Když jsem měla stálý příjem, bylo to trochu jednodušší. Na babiččinu medicínu a normální jídlo bylo dost peněz.
O pár let později moje babička odešla na jiný svět. Odkázala mi svůj byt. Přinejmenším jsem nemusela žalovat matku a nárokovat si životní prostor. Ve 24 letech jsem potkala svého manžela, vdala se a začala žít obyčejný rodinný život. O několik let později porodila dvě dcery. Můj manžel mě miluje a život je prostě skvělý.
Žili jsme s ním v pořádku více než deset let. V míru a harmonii. Jednou někdo zaklepal na naše dveře. Když jsem je otevřela, uviděla jsem svou matku.
– Ahoj, dcero! Potřebuji tvou pomoc. Kromě tebe se nemám, na koho obrátit. Tvůj bratr se chová nevhodně, můj manžel mě opustil, a já nedokážu žít z důchodu, ledva přežívám. Je to pro mě teď velmi těžké.
Dcera a její nový manžel / Ilustrační foto / Zdroj: youtube.com
Žádná slova lítosti, žádné vyznání lásky a vědomí viny, žádná lítost – nic! Je to pro ni těžké a ona se rozhodla si na mě vzpomenout. Moje reakce byla přiměřená:
– Víš, jak jsme s babičkou přežili? Jak nám vystačil její skromný důchod? Jak nebylo, co jíst? A my dvě jsme museli žít z její důchodu. Spolu! Musela jsem pracovat jako prostá servírka, abych nějak přežila. A ani jste se neobtěžovali alespoň jednou zavolat a zjistit, jak jsme na tom. Také jsme potřebovali pomoc, ale nikdo nám nepomohl. A teď máš svědomí, abys za mnou přišla?
– Rozuměla jsem ti. Pokud se nechcete domluvit a pomoct, budu vás muset žalovat. Bez ohledu na vaše přání budeš povinna starat se o svou matku.
Mávla jsem na ní rukou a zabouchla dveře.
– Dělej, co uznáš za vhodné. Nebudu se řídit tvým příkladem. Jak jsi se mnou, tak jsem s tebou. Mám skutečnou milující rodinu. A ty si nic nezasloužíš!
Špatná matka / Ilustrační foto / Zdroj: youtube.com
Po tomto rozhovoru jsem byla velice rozrušená. Manžel mě na dlouhou dobu uklidnil. A také děti, vzpomněla jsem si na sebe jako na teenagera, vzpomněla jsem si, jak těžké a osamělé to pro mě tehdy bylo. Celý život se mi blýskl před očima.
A pak jsem se uklidnila a začal přemýšlet. Možná nadarmo jsem tak krutá? Nakonec mě matka vychovala až do 17 let. Nejsme si cizí. Přestože po celou tu dobu nikdy ani jednou nepřišla za svými vnoučaty. Mám protichůdné pocity. A nechápu, co dělat … Ale její urážky nikam nevedli.
PSALI JSME: POKUD CHCETE MÍT ZÁŘIVĚ ČISTÁ ZRCADLA A OKNA, BUDETE POTŘEBOVAT BĚŽNÝ JÓD: JAK HO POUŽÍT
PŘIPOMÍNÁME: “KAŽDÁ MAMINKA BY MĚLA DOSTAT VELKOU PUSU A OBJETÍ”: MONIKA BAGÁROVÁ NAPSALA DOJEMNÝ VZKAZ SVÝM RODIČŮM
