Spisovatel Dirk-Olver Lange vyrazíl na chvíli do supermarketu koupit si kávu. To, co se tam stalo, si však bude pamatovat dlouho. Příběh popisuje na Facebooku:
Dnes v supermarketu:
„Chtěl jsem si koupit kávu – zapomněl jsem se zásobit předem. Na pokladně ve frontě přede mnou stála starší žena. Byla dobře oblečená, ale život jí rozhodně zanechal na tváři své znaménka.
Soudě podle zakoupených potravin, žila sama: bochník chleba, nakrájené maso, mléko a čokoláda.
„2,18 eura,“ řekla dívka na pokladně.
Místo toho, aby si peněženku, kupující vlezla do kapsy, dlouho hledal v ní něco. Když konečně vytáhla horu mincí, ucítila že trpělivost pokladní a zezadu stojících nakupujících se postupně chýlila ke konci.
Zdroj: pinterest.com
Celou horu dronbých babička bez váhání dala dívce na pokladně. Když to přepočítala, odpověděla: „51 centů nestačí.“ „Víc nemám,“ odpověděla babička. „Pak musíte něco nechat.“ Žena, která chvíli bojovala s výběrem, nejistě ukázala na čokoládovou tyčinku.
Zdroj: pinterest.com
V tu chvíli už se mi málem zlomilo srdce a dal jsem pokladní znamení, že zaplatím za babičku. Nenápadně jsem dívce také dál 50 euro, a na prstech vysvětloval, že by je měla odevzdat stařence.
Díky Bohu, pokladní byla chytrá – rychle to pochopila. Vytáhla šek, dala babičce solidní zbytek se slovy: „Moc děkuji za váš nákup“.
Lidé za mnou stáli v ohromeném tichu, zda s otevřenými ústy, nebo s vypouklými očima – určitě nevím. Pro mě bylo důležité, abych babičku netrápil tím, že jí peníze dám přímo. Chtěl jsem, aby znovu cítila, že si může hodně dovolit, jako asi předtím.
Se slzami v očích se babička zeptala: „Jsi dobrý člověk, můžu tě obejmout?“ „S radostí,“odpověděl jsem.
Vzala si své nákupy a zamířila k východu, znovu se na mě usmála a poděkovala. „Mohla byste mi udělat laskavost?“ zeptal jsem se.
Zdroj: pintrest.com
Trochu překvapeně odpověděla otázkou: „Ale jak já ti mohu udělat laskavost?“ „Prosím, jděte znovu do supermarketu a kupte si, co chcete. Tak mě uděláte šťastnější, “ řekl jsem s úsměvem. Babička přikývla a já jí popřál hezký den. Když jsem šel ven, uviděl jsem ji, jak znovu vchází do supermarketu. Neuvěřitelný pocit.
Když jsem si udělal vlastní kávu, celé ráno jsem přemýšlel o tom setkání. Byl jsem tak vděčný osudu, který mě přiměl běžet do supermarketu. Pro mě se tato „událost“ stala něčím výjimečným, laskavým, pozitivním. Díky, Babi.
Krásný den!“
Zdroj: pinterest.com
Téměř půl milionu lidí v Německu už dopis přečetlo. Jeho zvláštností je popis toho pocitu, který vzniká uvnitř, když děláme něco neuvěřitelně dobře. Možná je to právě to, co nás dokáže každý den udělat šťastným.
Pokud také schvalujete autorův čin, sdílejte tento příběh se svými přáteli!
5 TISÍC KORUN PRO DŮCHODCE: VÝPLATY BUDOU PROVEDENY DO TÝDNE A PŮL
