Jednoho dne přišel ke kadeřníkovi prodavač květin. Když mistr dokončil sestřih a přišla na řadu platba, řekl: „Já vám ty peníze nevezmu, protože do konce týdne pracuji zadarmo, na veřejně prospěšných pracích, abych tak řekl.“
Prodavač květin řekl „děkuji“ a odešel. Druhý den, když přišel kadeřník do práce, našel u dveří vzkaz se slovy vděčnosti a velkou kytici krásných růží.
Po chvíli přišel ke stejnému kadeřníkovi cukrář. Po sestřihu, kdy už měl cukrář zaplatit za službu, kterou mu poskytl, kadeřník řekl: „Peníze si z vás nevezmu, protože do konce týdne pracuji zadarmo, na veřejně prospěšných pracích.“
Cukrář se usmál a odešel. A druhý den kadeřník našel u dveří vzkaz se slovy vděčnosti a tucet voňavých koláčů.
Další přišel ke kadeřníkovi senátor. Když si pro peníze vlezl do kapsy, kadeřník mu řekl totéž, co ostatním klientům: „Peníze si z vás nevezmu, protože do konce týdne pracuji zadarmo, na veřejně prospěšných pracích.“ Senátor z toho měl velkou radost a odešel.
Na další den, kdy kadeřník přišel do práce, to tam již čekali 3 senátora, tucet poslanců, ještě více jejich asistenty, starosta města, několik státních úředníků, tajemník, manželka primátora a pět dětí – všichni přišli se zdarma ostříhat.
Právě v tom spočívá hlavní rozdíl mezi námi, obyčejnými lidmi, a těmi „velikými“, kteří nás všechny řídí.
PŘIPOMÍNÁME: JAK SNADNO A RYCHLE UMÝT KUCHYŇSKÉ SKŘÍŇKY