Můj manžel a já jsme se oženili na začátku 80. let. Byli jsme velmi mladí, bylo mi 18 let, mu bylo 19 let. Rok po svatbě se nám narodila dcera Anna a o dva roky později syn Marek. S manželem a dětmi jsme vždy měli přátelský vztah.
Žena/Ilustrační foto/Zdroj: youtube.com
A když dětem bylo pět a sedm let a přišla zpráva, že jsme dostali od vlády byt, třípokojový. Naše radost neznala hranic. Koneckonců, celou tu dobu jsme žili s mojí matkou. Přestěhovali jsme se a začali jsme žít šťastně. Děti rostly, chodily do školy.
Žena a muž/Ilustrační foto/Zdroj: youtube.com
Po ukončení školy šli děti na stejnou vysokou školu. Tam spolu studovaly a měly společné přátelé. Jak si teď pamatuji, děti se vždy navzájem radily. Čas plynul, dcera se vdala, syn se oženil. Marek se rozhodl, že si musí vzít hypotéku, aby mít vlastní prostor. A Anna žila v bytě svého manžela. Ale pak se něco pokazilo. Sourozenci začali hádat, že byli připraveni se navzájem zabít.
Pár/Zdroj: superhear.info
Za poslední rok Marek vystřídal několik zaměstnání, takže se bál, že mu banka převezme jeho byt a nebudou mít kam jít. A Anička se neustále hádala se svým manželem a bála se, že ji jednoduše vyhodí z bytu. My jsme nijak nezasahovali, až do chvíle, kdy bratr a sestra bojovali velmi silně, jsme si mysleli, že za tím stojí jejich partnery.
Žena/Zdroj: superhear.info
S manželem jsme se snažili najít způsob, jak smířit děti, ale jednoho dne k nám syn přišel sám. Byli jsme tak šťastní, že máme možnost klidně promluvit. Když přišli do kuchyně a posadili se, syn zahájil konverzaci. Řekl, že musíme s otcem napsat závěť, polovinu bytu sestře a druhou polovinu jemu. Seděla jsem a dívala se na něj ohromenýma očima.
Žena/Ilustrační foto/Zdroj: youtube.com
A syn pokračoval v tom, že až zemřeme, prodají byt a peníze se rozdělí na polovinu. Je mi 56 a manželovi 57 a už nás pohřbívají. Naplánovali jsme hodně čeho — cestování, koupě nového většího domu a mnoho dalšího. A naše vlastní děti se rozhodly, že už nad nepotřebují.
Panelák/Ilustrační foto/Zdroj: youtube.com
Nechápu, co se stalo našim dětem, protože byly tak přátelské, vždy spolu mluvily, a teď je vše jinak. Rozhodla jsem se zavolat své dceři. Zvedla telefon a začala mi říkat, že i když má Marek hypotéku, vlastní bydlení má zajištěné, ale ona nemá vůbec nic. Urazilo mě to. Odmítla jsem dětem, protože věřím v znamení. Pokud napíšete svou vůli předem, určitě se něco stane. Nevím, co mám dělat, můj manžel také neví jak na to reagovat.
