Jak jsem se pomstil sousedům, kteří si na mém pozemku postavili skleník

Jak skvělé je mít chalupu! Pár hodin autem – a už jste v přírodě. Stejné potěšení zažíval Roman, když o víkendech přijížděl na chalupu. Brzy ale zjistil, jaké má drzé sousedy.

Roman si myslel, že má na sousedy štěstí. Všichni jsou většinou tiší a klidní lidé. Sám Roman využíval svůj pozemek výhradně k rekreaci. Na rozdíl od sousedů Roman na svém pozemku nic nesázel. Neměl ani čas, ani chuť. Ale jedna sousedka to měla. Paní Marie osázela celý svůj pozemek květinami, zeleninou a bobulemi.

„Proč nic nesázíš?“ ptala se.

Román odpovídal pravdu, že nechce. Zatím mezi jejich pozemky nebyl plot a Roman musel snášet nepohodlí z pozornosti sousedky. Jednou, když přijel na chalupu, uviděl paní Marii, která se procházela po jeho pozemku.

„Stalo se něco?“ zeptal se a vystoupil z auta.

„Ne. Vidím, že tu nemáš vůbec nic zasazeno. Tolik volného místa, já nemám kam zasadit cibuli. Nebude ti vadit, když osadím záhon?“

Roman zpočátku ani nevěděl, co odpovědět. Výskyt sousedky na jeho pozemku bez jeho vědomí a takové otázky ho vyvedly z míry. Nebyl na něco takového připraven, a aniž by věděl proč, odpověděl:

„Můžete osadit 1 záhon.“

Pak došel k závěru, že se prostě nechtěl hádat. A to se ukázalo jako osudová chyba.

Tento den strávila na jeho zahradě. Roman si nemohl nijak odpočinout a celý den volna přišel nazmar. Uvědomil si, že paní Marie bude nyní každodenním hostem. No, co se dá dělat. Sám to dovolil.

Brzy jel Roman na dovolenou. Strávil dva nádherné týdny na moři a dokonce zapomněl myslet na tu cibuli. Když se první víkend vrátil na chalupu, jeho překvapení neznalo mezí. Kromě cibule byl na jeho pozemku skleník a několik dalších záhonů s rajčaty a okurkami. Bylo jasné, kdo za tím stojí. Roman to ale nehodlal vydržet. Byl šokován drzostí sousedky.

Ten samý den zavolal kamarádovi a požádal ho o pomoc. Na konci dne byl pozemek oplocen.

„Proč jsi postavil plot? Jak se teď dostanu ke svým sazenicím?“ zeptala se paní Marie později.

Pro Romana to byla poslední kapka. Při západu slunce jednoduše rozebral skleník a hodil jej přes plot na pozemek paní Marie. Od té doby s ním sousedka nemluví.

Myslíte si, že Roman udělal správnou věc? Jak řešit situaci, kdy máte drzé sousedy?

PSALI JSME: LIDSKÉ DRZOSTI SE MEZE NEKLADOU: JAKÉ „ŠTĚSTÍ“ MÁME NA SOUSEDY

PŘIPOMÍNÁME: DRZÁ KAMARÁDKA K NÁM NEUSTÁLE JEZDÍ NA CHALUPU, ANIŽ BY SE ZEPTALA, ZDA JE TO VHODNÉ