Moje kamarádka Julie byla velmi šťastná, když si konečně koupila vlastní byt. Nebyl příliš velký, ale v dobrém domě, v blízkosti je zastávka veřejné dopravy a obchody, dům má dokonce i domovnici.
Julie provedla opravy v bytě, později se rozhodla vyzdobit schodiště ve svém patře a umístila květináče u oken. Příštího dne je však někdo rozbil. Julie si začala všímat, že někdo často chodí kouřit a nechává nedopalky přímo na podlaze.
Julie zjistila, že toto děla její sousedka a rozhodla se s ní promluvit. Ale žena jí zabouchla dveře před nosem. Julie se nehodlala vzdát a postěžovala si domovnici. Ukázalo se však, že sousedka byla její dcerou, takže podporu a pochopení nebylo možné očekávat.
Za pár dní se všechno ještě zhoršilo. Někdo jí zvonil u dveří a utíkal a poté zapálil tlačítko jejího zvonku. Domovnice se chovala hrubě k Julii a její dcera se jí smála.
Po nějaké době domovnice „laskavě“ nabídla Julii, aby se někam přestěhovala a prodala byt její dceři za mizerné peníze. Po tomto podivném rozhovoru si mi kamarádka postěžovala na všechny potíže, které ji po stěhování potkaly. Nevěděla, co má dělat.
Popovídaly jsme si a společně jsme se rozhodly byt prodat, ale samostatně a za normální cenu. Domovnice se však nehodlala vzdát a začala děsit všechny, kteří se přišli podívat na byt, a lhát jim, že byt je špatný: žádná zvuková izolace, staré rozvody, je třeba vyměnit potrubí atd.
Jedni potenciální kupci však měli o byt stále zájem. Byla to cikánka se dvěma neklidnými dětmi. Zatímco domovnici vyprávěla své obvyklé bajky, chlapci dokázali rozbít její hrnek a vázu. Ona byla v šoku.
Julie byla potěšena, že se alespoň někdo neposlouchal domovnici a cikánka byla také šťastná, protože se jí ten byt líbil. Řekla Julii, že by ho chtěla koupit svému synovi a jeho manželce a dětem. A ona a další příbuzní je budou často navštěvovat.
Ten den přišli k Julii domovnice, její dcera a další sousedé, přinesli dort a omluvili se. Sousedka ukázala, že na parapet postavila květináče a popelník. Všichni začali prosit Julii, aby byt neprodávala, a slíbili, že ji už nikdo nebude obtěžovat.
Příštího dne jsme s Julií šly do místního divadla s dortem a šampaňským. Rozhodly jsme se poděkovat mým přátelům, kteří včera tak dobře předvedli představení před sousedy.
PSALI JSME: RODINA BYLA UNAVENA HLUČNÝMI SOUSEDY A NEZVYKLE SE JIM POMSTILA
PŘIPOMÍNÁME: SOUSEDKA NEUSTÁLE NĚCO PROSÍ, UŽ JSEM Z TOHO UNAVENÁ: O CO SE JEDNA