„Dnes během snídaně v restauraci jsem potkal dívku, kterou jsem miloval před mnoha lety“

„Dnes během snídaně v restauraci jsem potkal s dívkou, kterou jsem miloval před mnoha lety. Už má manžela a je těhotná. Když odcházela, pozdravili jsme se a pak si zavolali. A upřímně, když jsme spolu mluvili, tak jsem se třásl tak, jak jsem se posledních 15 let netřásl. Slzy se valily po tvářích a nemohl jsem je zastavit.

Před pěti lety jsme se rozhodli, že se rozejdeme. V té době jsme spolu chodili už 4,5 roku a celou dobu jsme byli pořád spolu. Mohli jsme spolu strávit 8, 12 a dokonce i 24 hodin denně, desítek dní bez přestávek a vůbec nás to neunavovalo.

Jedli jsme, spali, procházeli se, sportovali, snili, sledovali filmy a tv, chodily na návštěvy, povídali, hráli na Sony PlayStation a všude jsme cítili plné souznění a porozumění. Byli jsme odrazem toho druhého. Samozřejmě, že za pět let byly a složité období, ale komu se to nestávalo, že?

Ale ať se děje cokoliv, vždycky jsme bez sebe nemohli žít déle než den. Byli jsme naprosto abstrahováni od světa a sledovali vše, co se děje zvenčí, a měli jen nejasnou představu o tom, jak žijí všichni ostatní.

A pokaždé, když jsme šli ven mezi lidi, pak s překvapením pro sebe zjišťovali, že bývají i jiné vztahy, kde jeden miluje, a druhý žije tak, protože je to výhodné. Nevěděli jsme to. Jen nám o tom vyprávěli a my jen krčili rameny. A pokaždé, když jsme se vrátili ze světa do svého vlastního malého světa, jsme naprosto upřímně řekli, že se milujeme stejně silně a jako nikdo jiný.

Nikdy nezapomenu, s jakými očekáváními jsme se rozešli. Zdálo se nám, že jsme jako plachetnice, které plánují jít do otevřeného plavání, a mysleli jsme si, že tento svět je plný významných lidí. Lidí, kteří jsou minimálně stejné dobré jako jsme my pro sebe byli. Mysleli jsme si, že jsme mladí, krásní, perspektivní a rozhodli jsme se, že najít spřízněnou duši bude velmi snadné, protože si v tom celém světě budeme miz z čeho vybrat.

Od té doby uplynulo pět let, ale kdyby mi někdo před deseti nebo patnácti lety řekl, že budu sledovat život, který vidím teď, tak bych tomu nevěřil. Teď vidím, jak nejkrásnější a nejzajímavější dívky, nejúspěšnější a okouzlující kluci masivně zůstávají sami.

Teď je mi 36 let. Vím a umím toho hodně. Ale nevím, co je třeba udělat, abych se zamiloval. Je to jediný pocit, věc, emoce, které nelze přivolat, vytvořit, předstírat.

Nepatří nám a jsem přesvědčen, že je to Boží dar. A pokud Bůh existuje, pak je to láska. A běda člověku, který kdysi zažil lásku, a nevážil si jí.

A pokud teď máte vztah s někým, koho milujete, ale venku, ve velkém světě, vidíte někdo, kdo se vám zdá jasnější, mladší, zajímavější, chytřejší, milejší, pak vězte, že je to všechno dočasné a že jen láska je věčna.

Světla zhasnou, mladý zestárne, to, co bylo něžné, už takové nebude, zajímavost se stane běžnou, ostrost mysli se otupí a jen láska je vždy věčna.

Vlastně jsem velmi šťastný člověk, protože v mém životě bylo štěstí. A přeji vám to samé. Nenechte si to ujít.“

PSALI JSME: CO CÍTÍ BABIČKY, KDYŽ DĚTI JÍM PŘIVÁŽEJÍ VNOUČATA KAŽDÝ VÍKEND

PŘIPOMÍNÁME: JACKIE CHAN ŽIJE S MANŽELKOU UŽ TÉMĚŘ 40 LET: JAK DNES VYPADÁ KDYSI SLAVNÁ HEREČKA LIN FENG-ŤIAO