„Dědeček se nechce přestěhovat do domova důchodců a dát nám svůj byt“

Chci vám říct o mé obtížné situaci. Teď čekám dítě. Můj přítel chce, abychom se vzali. Problém však je, že nemáme kde bydlet. Přítel málo vydělává, takže chápu, že nebudeme mít dost peněz na to, abychom si mohli pronajmout byt.

Později jsem pochopila, jak lze tento problém vyřešit. Mám dědečka, který má byt, a pokud souhlasí s přestěhováním do domova důchodců, bude mít naše rodina kde bydlet. Takové řešení problému by bylo ideální. Dědeček je již starý a žije sám.

Takže jsem si myslela, že mu bude v domově důchodců líp. Za prvé se o něj tam postarají a za druhé se nebude nudit, protože budou tam jeho vrstevníci, se kterými si může popovídat.

Snažila jsem se přesvědčit svého dědečka, aby se přestěhoval. Myslela jsem, že s tím bude souhlasit. Je však kategoricky proti přestěhování do domova důchodců. Nechápu, proč nemyslí na svého pravnuka? Že nebude mít kde bydlet?

Dítě přesto musí mít trvalé bydliště. Už týden chodím ke svému dědečkovi a snažím se ho přesvědčit, že to bude lepší pro něj i pro nás. Stále však nesouhlasí.

Je velmi tvrdohlavý. Je mou nabídkou pobouřen a když jsem k němu přišla naposledy, vyhodil mě.

Přesto nechápu, proč je tak tvrdohlavý a nechápe, že by to bylo lepší pro všechny? Teď se chci trochu uklidnit a aby se on uklidnil, a pak si s ním zkusím znovu promluvit.

Je to můj vlastní dědeček a musí se vžít do mé situace. Mám velké starosti o své nenarozené dítě. Chci, aby byla vyřešena otázka bydlení.

PSALI JSME: TAKOVÉ CHOVÁNÍ JSEM TOLEROVAT NECHTĚLA, A PROTO JSEM VYHODILA SYNA SE SNACHOU Z BYTU: CO JI K TOMU PŘIMĚLO

PŘIPOMÍNÁME: KOUPIL JSEM SI BYT ZA SVÉ PENÍZE, ALE MÁ RODINA SE URAZILA