Štěpán otevřel oči a na dveře mu někdo zaklepal, podíval se na hodiny, bylo pět ráno, den volna, ale na dveře stále někdo klepal.
Štěpán otevřel dveře, na prahu stála krásná dívka.
– Myslela jsem, že jsi někde na diskotéce a že nejsi doma.
Dívka vešla do předsíně a začala si sundávat boty,
– A kdo vlastně jste? – zeptal se Štěpán.
– Já jsem Eva. Podrž chvíli, – a předala dítě Štěpánovi.
Dívka si sundala kabát a vzala dítě, bezohledně šla do kuchyně a zapnula konvici.
– Jedu přávě z porodnice, včera jsem byla propuštěna. Někde po cestě na vlakové nádraží mi někdo ukradl peněženku se všemi penězi, takže nemůžu ani jet domů a směs pro Petříka už skoro nezůstala. Musím jít do obchodu pro směs. Ve městě nikoho neznám a nemám kam jít, vzpomněla jsem si na tebe.
Štěpán pozorně naslouchal a vzpomínal, kdo je ta Eva. A v paměti se začaly objevovat obrázky z minulosti.
Seznámili se na narozeninách společného kamaráda. Strávili spolu noc a ráno, když se Štěpán probudil, nikdo vedle něj už nebyl.
– Štěpáne, dej mi prosím peníze na lístek domu a na směs pro syna, myslím, že tisíc a půl stačí, a dej mi taky své telefonní číslo. Přijedu domů a dluh ti vrátím.
Štěpán vytáhl peněženku a natáhl Evě 2 tisícové bankovky.
– Doufám, že to stačí, jsem moc vděčná, spíš ne za peníze, ale za syna je to super kluk.
– Stop, necháš tu dítě? – zastavil jí Štěpán.
– Rychle zaběhnu do nonstop supermarketu za rohem, koupím směs a přijdu zpátky, neprobudí se, před chvíli se najedl.
Uběhla hodina, Štěpán se začal bát a díval se z okna a začal chápat, že něco je špatně.
Štěpán se rozhodl jít do supermarketu, zeptal se na pokladně, zda někdo viděl dívku dnes ráno a popsal jím Evu. Na pokladně odpověděla, že taková dívka tu byla, koupila vodu, požádala o taxi a odjela.
Štěpán se rozhodl, že pojede na nádraží, možná ještě nestihla odjet.
Když vběhl na nádraží, uviděl jak už vchází do vlaku a doběhl za ní.
– Ty sis myslela, že to dítě necháš na mě? Od někoho jsi otěhotněla a myslela si, že se o něj budu starat já?
– Nemám jinou možnost, jsem sirotek, nemám žádné bydlení, nikdo mě nepotřebuje a je to tvoje dítě, nikdy jsem nespala s nikým jiným. Můžeš mi to věřit nebo ne.
– Já tě nikam nepustím a pomůžu ti sehnat práci a pronajmout si byt a postarám se o Petra, jestli je to moje dítě. Uděláme test DNA.
Oni stáli na perronu, Štěpán objal Evu a oba měli takový dojem, že se znají dávno a že je to ten nejmilejší člověk na světě.
Byly to zvláštní pocity, včera ji ještě ani neznal a dnes má syna a Evu.
Uplynul rok, Štěpán a Eva žili spolu.
A tak se Štěpán zamiloval do Evy, že nemohl strávit den bez ní a syna, a pak si udělali velkolepou svatbu a Eva v té době už čekala druhé dítě, holčičku.
Bývalý mládenec Štěpán se tak stal rodinným tipem a brzy se stane dvojnásobným tatínkem.
PSALI JSEM: „JSI ŠPATNÁ MATKA, JE ÚŽASNÉ, ŽE MÁŠ TAK DOBŘE VYCHOVANÍ DĚTÍ“: TATO SLOVÁ JSEM POKAŽDÉ SLYŠELA OD TCHYNĚ
PŘIPOMÍNÁME: „POLOŽIL JSEM SYNA NA HRUĎ SVÉ MANŽELKY, ABY NAPOSLEDY POCÍTIL SVOU MATKU“