Bez ohledu na to, jak starý dospívající syn je, pořád potřebuje svou mámu

Můj syn má téměř dva metry, hrubý hlas, bradu a velikost tenisek 42: Začínám mít pocit, že už mě nepotřebuje.

Ale pravdou je, že… Jsem jeho máma. A všechny mé obavy jsou neopodstatněné – vždycky mě bude potřebovat.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Synové, bez ohledu na to, jak jsou staří, potřebují, abychom poslouchali jejich příběhy o škole, přátelích, fotbalu nebo basketbalu a smáli se jejich někdy až dětinským vtipům.

Protože nás zajímá všechno, co zajímá je, i když plně nerozumíme tomu, o čem mluví.

Naši chlapci potřebují, abychom se upřímně usmívali, když přijdou domů a ptají se, jak se věci mají. „Co je nového ve škole? Jaký byl trénink? Opravdu? No dobře. Nikdy bych tomu neuvěřila! Co řekl?“

 

 

Protože musí vědět, že jsme vždy ochotné jim naslouchat. Že v každé situaci v nás mohou najít pochopení, pozornost a zájem.

Zároveň potřebují, abychom se o ně postarali. Někdy je dokonce i „hlídat jako děti“. A i když sami mohou umýt po sobě hrnek nebo udělat jsi sendvič, jsme rádi, že se o ně staráme, a jsou také velmi potěšeni.

 

 

Na druhou stranu potřebují, abychom je ukáznili, omezili jejich čas na internetu, sledovali jejich účty na sociálních sítích, setkávaní se s přáteli a nenechávali je na večírcích bez dohledu dospělých. Protože vypadají skoro jako dospělí muži, ale ve skutečnosti tomu nejsou vůbec blízko. Naši synové stále potřebují naši pomocnou ruku, když dělají chyby. V dospívání je to náš hlavní úkol – milovat, povzbuzovat a říkat s maximální důvěrou: „Uspěješ. Věřím v tebe!“

 

 

Bez ohledu na to, jak vysoký jsou nebo jakou velikost mají jejich boty, budou vždy našimi malými chlapci. Opravdu potřebují, abychom se za ně modlili každý den. Nevím proč, ale poté, co jsem se stala matkou, každý den apeluji na Boha s žádostí, aby tento krásný mladý muž zůstal zdravý a nic se mu nestalo – bez něj prostě neusnu.

Naši synové nás potřebují, potřebují naši lásku, a to není předurčeno k tomu, aby skončilo. Dokonce i když mají vlastní rodinu a své děti, budou velmi rádi, že se k nám vrátí, sednou si večer v kuchyni a vypijí šálek čaje nebo kakaa, aby mluvili o všem na světě.

 

 

Protože bez ohledu na to, co se stane ve světě, bez ohledu na to, jaké šoky a změny nás čekají v budoucnu, je tu něco, co se nikdy nezmění… Vždycky budeme jejich mámy.

 

PSALI JSME: 5 SLABOSTÍ CHARAKTERU, NA KTERÉ SI MŮŽETE BÝT PYŠNÝ

PŘIPOMÍNÁME: JAK SE JAPONSKÉ ŽENY UMÝVAJÍ, ABY VYPADALY MLADŠÍ I V 50 LETECH