Znali jsme se už dlouho. Na základní škole jsem se do ní zamiloval.
Vždy zaplétala dva copánky, které měly příjemnou vůni. Byli jsme kamarády, ale tom, že ji miluju, mlčel.
V jedenáctém ročníku jsem přiznal své pocity. Nebylo to vzájemně a řekla, že se mnou zachází jako s dobrým kamarádem.
Po vstupu na univerzitu jsem se ponořil do studia a získal vynikající vzdělání. Později dostal práci.
Vydělával jsem si dobře, takže jsem brzy mohl koupit byt.
Se spolužáky jsme často měli schůzky a pokaždé snil o setkání s ní, ale nepřišla. Moji spolužáci říkali, že se přestěhovala do jiného města.
Jednoho dne ještě přišla na schůzku. Pak jsme se rozhodli jít do klubu a moje první láska šla s námi.
Mluvili jsme a uvědomil jsem si, že ji stále miluji.
Měli jsme rande, a nakonec jsem ji řekl, že ji miluju. Už to bylo navzájem.
Byl jsem moc šťastný. Za měsíc už jsme plánovali svatbu a přestěhovali se do mého bytu.
Brzy se moje žena začala chovat nějak divně. Postavil jsem v domě dvě kamery, abych ji sledoval.
Postavil jsem jednu z kamer na chodbě, abych viděl, kdo přichází do kuchyně a druhou do naší ložnice.
Viděl jsem, že moje žena uklízela, vařila, chodila celý den nakupovat.
Večer, když jsem se musel vrátit domů, seděla u zrcadla a dělala make-up.
Okamžitě jsem spěchal do květinářství a šel ke své milované manželce, a pozval jsem ji do restaurace. Řekl jsem jí, že ji sledoval a ona se jen usmála a řekla, že mě moc miluje, a se ani nedívá na ostatní muže.
Teď ji miluji víc než předtím.