Předpokládá se, že děti by se měly narodit rodičum v mladém věku. A to nejen kvůli fyziologii, ale také kvůli vztahům ve společnosti.
Martinu bylo teprve sedmnáct a jeho matce bylo již 65. Všichni jeho vrstevníci se mu smáli, že jeho matka je stará.
Martin vícekrát utíkal z domova a nebyl tam týdny. Jeho matka ho neustále žádala, aby si to rozmyslel a přestal se tak chovat.
Jednou přišel domu a jeho matka není. Soused mu poté řekl, že ona dostala infarkt a že byla v nemocnici. Může jenom syn za to všechno. Protože matka mu neublížila.
Jednoho mrazivého dne našla na skládce balíček s dítětem. A brzy si ho adoptovala a vychovala ho jako svého syna. Proto byla tak stará, když byl Martin jako teenager.
Syn se styděl za své chování, běžel k matce do nemocnici, plakal, padal na kolena a začal prosit o odpuštění. A matka mu to samozřejmě odpustila, protože je stále jejím synem.
PSALI JSME: „JAKOU OŠKLIVOU ŽENU SI TVŮJ SYN PŘIVEDL, JAKOU OPICI,“ ŘEKLY ŽENY