Ne každý si v dnešní době může dovolit bydlení, které si přeje.
Dnes vám povím o takové rodině. Dlouho hledali dům, ale všechno si nemohli dovolit. Pak se lidé vydali na extrémní krok: přestěhovali se do jeskyně.
Všichni kolem se smáli takové myšlence. Divili se, jak je možné chtít žít ve studené a vlhké jámě. Rodina svůj dům zušlechťovala a po několika měsících pozvala na návštěvu své příbuzné. Místo smíchu byla první reakce zmatená, protože lidé prostou šedou jámu proměnili v skutečně prostorný palác.
Předtím oni žili v Kalifornii, kde ceny bytů jsou vysoké. Rodina žila v malém bytě.
Zatímco muž hledal nový dům, ceny stále rostly, takže později se tato touha stala nedosažitelným snem. Jednou při procházce v parku si rodina všimla jeskyně: byla mělká a zvířata ji zjevně nepoužívali.
Manželé okamžitě přemýšleli o tomtéž: proč vy si nemohly jeskyni pronajmout nebo si ji koupit? Tím spíš, že jeskyně byla mimo park a s úřadem se asi dalo domluvit.
Robert si jeskyni pronajal na 250 let, nicméně k tomu bylo nutné otevřít úvěr v bance. V blízkosti byly pěkné domy, jejichž obyvatelé byli touto myšlenkou překvapeni. Roberta vysmívali a přezdívali „jeskynní muž“. A o půl roku později Robert pozval několik sousedů na večeři. Jistě, ti souhlasili, protože zvědavost převzala.
Lidé byli velmi překvapeni. Veškerá komunikace probíhala do jeskyně, byl nainstalován výkonný generátor.
Uvnitř domu byla všude rovná podlaha a zajímavé zdi, funkční krb. Atmosféra byla útulná a pohodlná.
Nedostatek světla v dálkových místnostech vyřešilo osvětlení. Ve vnějších halách však byli okna.
Ne všichni hosté domu měli tak originální rekonstrukci u sebe doma. Takže mnozí záviděli.
Zde je takový pozoruhodný příklad, že neexistují žádné bezvýchodné situace. Kdo hledá, ten určitě najde.
Souhlasili byste žít v takovém domě?