Tchyně k nám přichází s nesnesitelnou vnučkou a viní ze všeho mě

Ráda bych od vás slyšel radu. Jsem vdaná podruhé. S manželem jsem se dala dohromady, když jsem už měla devítileté dítě. Následně jsem mu ještě porodila syna a nyní staršímu je už jedenáct a mladšímu rok.

Moje tchyně se chová k nevlastnímu vnukovi špatně. Má ještě dceru a vnučku. Často k nám vozí to dítě, protože jsem pořád na mateřské, můžu ji hlídat. Nevadí mi to, ráda hlídám děti.

Ale když tchyně přijde pro vnučku, pokaždé se objeví skandály. Dítě si jí okamžitě stěžuje, že si s ní můj starší syn nechtěl hrát, nadával a rval se.

Jenže to není pravda. Když odmítl hrát, tak proto, že dělal domácí úkoly. A žádné rvačky jsem nezaznamenala. Je velmi dobře vychovaný a holčičky by ani prstem se nedotkl. Stará se o mladší sourozence a děla vše, co oni chtějí.

Ani jsem ho nenaučila nadávat. Tchyně nám odmítá věřit, ale věří jí. Okamžitě křičí na mě a na syna. Údajně je špatný a já konflikty vůbec neřeším.

Snažila jsem se ji přesvědčit, že pokud chtějí přivést holčičku k nám domů, pak by potom neměly být žádné skandály. Ale všechno se opakuje pořád dokola. Ta holka mě dokonce začala vydírat. Když jí nedávám sladkosti, tak se bude stěžovat babičce. A sladkosti ona jíst nesmí, protože je diabetik.

Stručně řečeno, jsem na rozcestí. Manžel stojí na mé straně, snaží se matku trochu uklidnit, jenže ona i na něj útočí. Vyčítá mu, že se k sestře a matce chová špatně, že nemá právo obvinit neteř ze lži.

A v poslední době se ta holka začala mlátit sousedské děti, a když rodiče přišli k tchyni se stížnostmi, prostě řekla: „No a udělal správně, ať k ní nelezou!“. Řekněte mi, jak mám být? Už jsem z těch hádek unavená.

PSALI JSME: PRODALA SVŮJ BYT A PENÍZE DALA SVÉMU JEDINÉMU SYNOVI

PŘIPOMÍNÁME: ŘEKLA JSEM ŽENICHOVI, ŽE BYDLÍME V PRONAJATÉM BYTĚ, VE SKUTEČNOSTI BYDLÍME V MÉM VLASTNÍM