Taxikář mě ohromil: I po odborných lekcích jsem nikdy nedostala takové rady

Včera jsem zavolala taxíka a přijel pro mě muž, který na mě udělal dojem. Ohromil mě natolik, že už druhý den o něm všem říkám.

Sednula jsem si do auta.

Řidič se usmívá: Já také, ale v telefonu řeším nějaké problémy s prací.

– Nefouká vám to?

– Ne, díky, všechno je v pořádku.

– Není vám zima?
– Ne, jsem opravdu v pořádku.

– Chcete nějaké bonbonky? Právě si jsem je koupil z obchodu. Chutnají mi moc! Miluji je! Cestujícím obvykle nenavrhuji, není to taktní. Ale vám je chci nabídnout. Všechno pochopím, pokud odmítnete. Chcete?

– Chci!

Dal mi celou krabici. Vtipkovala jsem, že chápu, proč má v aplikaci tak pozitivní hodnocení.

Zastavujeme na semaforu, kolem aut běhají chlapi s květinami.

– Máte rádi květiny?

– Miluji.

Pak zastavuje chlapy a kupuje mi květiny.

Jedeme dál, usmívám se… Cítím se vyborně.

Snažím se pochopit, co se děje. Vždyť je ráno a jsem stále ospalá.

Začali mluvit o dětech. Má dceru ve druhém ročníku na univerzitě v Německu. A když řekl další větu, byla jsem ohromená.

„Víte, Romano. Jsem tak nadšený, že mám dítě. Manželku. Práci. Moc se mi to líbí.
Tady mi volá moje dcera a žádá peníze na nějaké věci. Je tam v Německu. Nudí se. A já pošlu peníze a cítím se dobře . Že jsem svému dítěti udělal něco dobrého. Dokážu si představit, jak si tam koupí nějaké oblečení, objedná si pizzu s přáteli, na všechno jí bude stačit. A dělá mi to dobře.

A víte, když dám své manželce peníze na manikúru. Zaplatí si to. A tak se cítím dobře! Tuto manikúru mi pak bude ukazovat ještě 2 týdny a usmívat se. A mám z toho tak dobrý pocit, že to se nedá popsat slovy. Udělal jsem něco dobrého pro rodinu! A potom se cítím tak dobře v srdci. “

V této fázi jsem již zapomněla na zprávy v telefonu.

„A víte, kolem je tak málo šťastných lidí! Dívám se tedy na chodce a skoro nevídím lidi, které se usmívají. Všichni jsou tak nervózní a někam furt pospíchají. Jste vůbec první cestující, který se na mě za posledních pár dní usmál.

Nedávno jsem potkal několik známých. A mají dvě děti – v 1. třídě a ve 3. třídě. A stěžovali si, jaké to bylo drahé dostat dítě do školy a nakoupit zásoby, učebnice, oblečení a kurzy… Mluvili o tom asi 15 minut a byli z toho vyděšené.

A navrhl jsem řešení. Víšte které?

Řekl jsem ať jdou do nejbližšího sirotčince a dejte tam své děti, pokud jsou pro vás problémem. A nebudete mít problémy ani se školou, ani s oblečením, ani s učebnicemi. Odpověděli – „ne, tak to není možné… milujeme je, to jsou naše děti…“

Pokud jsou to vaše děti, tak prosím buďte vděční, že vám Bůh poslal zdravé, živé a krásné děti. Mnoho lidí o tom jen sní a jsou připraveni zaplatit jakékoliv peníze a vy už tento dar máte.

Milujte je a dejte jím vše. A udělejte to tak, aby o tom „všem“ ani nevěděli. Pokud se vám to nelíbí, dejte je do dětského domova.

Na co si stěžujete?

Jsou to tak šťastní lidé, ale vůbec si nevšímají svého štěstí. A takhle to má naprostá většina.“

Dále už mluvil o něčem jiném.

Mlčelaa jsem, poslouchala a hlavou mi proletěly věty „Platím manikúru své manželky a jsem z toho šťastný“, „Udělám něco pro dítě a cítím se z toho skvělé“.

Uvědomila jsem si, že tento řidič není podnikatel, ani velký investor, ani politik. Není zařazen do žádných TOP 100 mužů, jako mnoho mých přátel. Není na obálkách časopisů. Netočí s ním nikdo rozhovory. Dokonce nevydělává tolik peněz jako já.

Ale je v něm víc života než ve všech ostatních! Láska a skutečné světlo! A má toho více než kterýkoli jiný člověk, kterého jsem kdy potkala.

Podívala jsem se na muže kolem sebe a myslela jsem si, že je to v pořádku. Mít vždy vážnou tváří (jste ve velkém byznysu), nebo se neusmívat, furt někam pospíchat a říkat ženám „jo no jo, zase utrácíte peníze na své salony “.

Vystoupila jsem z auta s květinami, sladkostmi a 100 500 komplimenty. Zajímalo by mě, jestli se takto chová se všemi lidmi?

Šla jsem ven a uvědomila jsem si, že je to pro mě skutečně osvícenství!!! Taková skvělá lekce. A takový kosmický postoj k životu.

I po odborných lekcích jsem nikdy nedostala takové rady. Učitelé jsou kolem nás!

PSALI JSME: JAK CHARITY A OBCE ROZDĚLUJÍ PENÍZE URČENÉ NA OBNOVU PO TORNÁDU: NĚKTEŘÍ LIDÉ MLUVÍ O NESPRAVEDLNOSTI

PŘIPOMÍNÁME: PRVNÍ ARMÁDNÍ SPECIÁL DORAZIL Z AFGANISTÁNU DO ČESKÉ REPUBLIKY: VE VLÁDĚ ŘEKLI, KOLIK ČECHŮ PLÁNUJÍ EVAKUOVAT