Takový případ v mé praxi ještě nebyl: Šestiletý chlapec byl ochoten dát vlastní život za svou sestru

Stalo se to asi před deseti lety: do ordinace za mnou vběhla sestra z čekárny:

– Okamžitě do 2. sál. Těžký případ! Pacientka je velmi špatná.

Běžel jsem tam. Přišel jsem a brigáda už byla hotova, na stole byla šestiletá holčička. Zatímco jsem se oblékal a sterilizoval vybavení, dozvěděl se podrobnosti o příběhu. Došlo k autonehodě, zraněna byla čtyřčlenná rodina: otec, matka a dvě děti dvojčata, chlapec a dívka.

Vážně zraněna byla pouze dívka. Ostatní členové rodiny byli ve stabilizovaném stavu. Rána přišla přesně z té strany, kde seděla holička. Ztratila hodně krve, měla vážná zranění a pohmožděniny.

Brzy přišel krevní test. Ukázalo se, že potřebuje В(III) pozitivní a my zrovna tuto krev neměli… Těžká situace, dokonce kritická. Okamžitě jsme zavolali rodiče. Ukázalo se, že matka má АВ (IV) a otec А (II). A vzhledem k tomu, že měla dvojče, mysleli si, že krev chlapečka bude určitě vyhovovat. Šel jsem si s ním promluvit. Koukám: sedí na chodbě a pláče. Říkám mu:

– Anežka byla vážně zraněná.

– Já vím. Byla přesně tam, kde se to všechno stalo. V tu dobu spala.

– Nic ještě není ztraceno. To ty ji můžeš zachránit. Potřebujeme jen část tvé krve.

Chlapec souhlasil, aniž by se o tom na vteřinu zamyslel.

– Půjdeme s tetou Marií do ordinace, kde ti vezme krev. Je velmi hodna, věř jí.

– Dobře. Mami, miluju tě! Ty jsi největší! A tebe také, tati. Díky za všechno, co jste pro mě udělali.

Běžel jsem na sál a chlapec a sestra šli do ordinace. Operace byla úspěšná. Po ní jsem šel zkontrolovat stav chlapce a sdělit mu radostnou zprávu. Ležel pod dekou a odpočíval. Přišel jsem a řekl:

– Jsi skutečný hrdina! Zachránil jsi sestru!

– Je v pořádku?

– Ano, absolutně!

– A kdy já umřu?

– Teď ne, chlapče … Po mnoha, mnoha letech. Až budeš starý, tak o tom budeš přemýšlet.

V tu chvíli mi situace připadala hloupá. Jen hloupá, naivní otázka malého chlapce. A teprve pak mi došlo, co si vlastně myslel. On si byl jistý, že po odevzdání krve zemře.

Přesně to si myslel. A hlavně na to byl připravený kvůli své milované sestře. Dodnes, když si na ten příběh vzpomenu, mám husí kůži na celém těle.

PSALI JSME: RODIČE MNOU CELÝ ŽIVOT POHRDALI A VŠECHNO DÁVALI MÉMU BRATROVI: KDYŽ ZAČALY PROBLÉMY, NAJEDNOU SI VZPOMNĚLI, ŽE MAJÍ DCERU

PŘIPOMÍNÁME: BRATR PŘEKVAPIL SVOU 95LETOU SESTRU PO DLOUHÉM ODLOUČENÍ: DOJEMNÉ SHLEDÁNÍ DOJALO SPOUSTU LIDI NA INTERNETU