„Synu, vezmi mě domů na Velikonoce. Budu tiše sedět, vložím kapesník do úst, abych nekašlal, a zůstanu několik dní ve svém domě. Nemůžu to tady vydržet.“
„Ty, otče, jako dítě. Je tu teplo a čistě, přinesu ti něco z domova, koupím léky.“
„Nechci jíst, nebyl jsem rok doma,“ starý Petr se snažil podívat svému synovi do očí.
„No, jsou ještě čtyři dny před svátky … vezmu tě domů.“
Syn se otočil k oknu a radostný Petr začal chodit po pokoji a řekl svému synovi, že se cítí mnohem lépe.
Petr zůstal sám a podíval se z okna. Venku je jaro. Všude je tak ticho. Osamělost znovu začala Petra obklopovat. „Jak vydržet další čtyři dny? Když se vrátím domů, okamžitě půjdu na hřbitov k Marii. Marie, srdce mi láme pomyšlení, že už nejsi se mnou.“
„Bože, přiveď mě domů, přiveď mě domů na jeden den a pak si se mnou dělej, co chceš,“ šeptá Petr a dusí se kašlem …
„Věro, vezmu tátu na Velikonoce domů,“ Vladimír prosebně pohlédl své ženě do očí a snažil se ji obejmout za ramena. Manželka nervózně pokrčila rameny a osvobodila se z jeho objetí: „Víš, že tvůj otec má tuberkulózu a může nakazit celou rodinu.“
„Ale doktor řekl, že táta už není nakažlivý a nepředstavuje nebezpečí pro lidi kolem sebe.“
„Věříš lékařům? Nevěřím nikomu a ničemu. Tito lékaři nyní ničemu nerozumí. Záleží na nás doktorovi? Více pacientů je více peněz. Chceš nás odsoudit k věčné nemoci a smrti?“
Věra mlčela a do večera Vladimírovi neřekla ani slovo a v noci dlouho plakala a žalostně říkala, že ji manžel nemiluje. Objal svou ženu, políbil její obličej, omluvil se a řekl, že jeho otci se nic nestane, když zůstane o svátcích v nemocnici.
V sobotu Petr neopustil okno. Díval se na slunce, oblohu a trávu a věřil, že jeho syn dnes přijde. Slyšel, jak doktor řekl synovi, že už není nakažlivý. Slunce už začalo zapadat, ale syn nepřišel. Přinesli večeři: mléčnou kaši, čaj a kousek chleba.
„A proč vás nevzali domů?“ Starší žena, která přinesla jídlo, soucitně pohlédla na pacienta. Ale nic neodpověděl. S těžkým povzdechem odešla do kuchyně.
Petr na okamžik pocítil přítomnost své zesnulé manželky Marie v pokoji. Tento pocit byl tak silný, že téměř ztratil vědomí.
Hrudník mu zoufale bušil, svět se podivně kymácel a muž opřel svou horkou tvář o studený polštář a ležel až do rána, aniž by zavřel oči. Brzy ráno o Velikonocích šli Vladimír, Věra a jejich osmiletý syn do kostela. Po bohoslužbě chtěl muž jít do nemocnice, ale přišli na návštěvu Věřini příbuzní. Až do večera všichni seděli u bohatého slavnostního stolu.
Vladimír cítil nevýslovný smutek, nevydržel to a vyšel ven. Smutek se změnil v strašnou duševní bolest. Vzpomněl si, jak jednou o Velikonocích, ležel jako desetiletý chlapec na jednotce intenzivní péče po operaci. Nikoho z jeho příbuzných nepustili dovnitř, ale jeho otec stál celý den pod oknem, dokud Mirek neusnul.
Poté, co hosté odešli, Vladimír smutně seděl asi hodinu a potom šel spát. Ale nemohl usnout. Věra ho líbala a šeptala, že ho miluje. Ráno připravovala tašku s jídlem pro otce a dala tam lahodnou klobásu, drahé bonbóny a ovoce. Vladimír se cítil tak zdrcen, že téměř neslyšel její slova.
V nemocnici bylo ticho. Nečekal na výtah, běžel po schodech. Otcovská postel byla prázdná. Vladimír sotva přistoupil k sestře. Ona tiše řekla, že to nikdo nečekal. Zemřel na infarkt na Velikonoce …
PSALI JSME: TCHYNĚ ŘEKLA MÉMU MANŽELOVI, ŽE BY MĚLA BÝT PRO NĚJ NA PRVNÍM MÍSTĚ, A PAK UŽ JÁ SE SYNEM
PŘIPOMÍNÁME: NEDÁVNO MŮJ SYN SE MNOU PŘESTAL MLUVIT A NAVŠTĚVOVAT MĚ: NECHÁPU, PROČ VYROSTL TAKOVÝM ČLOVĚKEM
Svět českého filmu a televize se zahalil do smutku. V neděli 5. května 2024 ve…
Lucie Borhyová miluje sluníčko a její fanoušci to vědí. Proto nikoho nepřekvapilo, že se dovolenou…
Před pár dny Dara Rolins ukázala obličej po plastické operaci, jde o facelift. Poté ji…
Felix Slováček se v rozhovoru pro Aha! rázně ohradil proti nechutným komentářům Pavla Novotného na…
Agáta Hanychová si nenechala ujít příležitost rýpnout si do vzhledu Dary Rolins po jejím nedávném…
Iveta Bartošová, ikona české populární hudby, sváděla celoživotní boj s démony deprese, která ji v…