Příběh ze života: „Můj syn se chystá do armády, a nechce se učit“

Myslela jsem si, že mám správný přístup k výchově. Moc jsem si přála, aby Dan vyrostl jako opravdový muž. Proto jsem do toho vložila všechny prostředky. Syn se nejen dobře učil, ale také se věnoval střelbě, šermu, hrál fotbal. Asi jsem to přehnala…

S manželem jsme za dlouho začali šetřit na vzdělání, protože jsme chtěli, aby Dan studoval na prestižní univerzitě. Má výborné jazykové schopnosti, takže jsme našli pro něj dobrou univerzitu. Syn byl v tomto ohledu nejlepší nejen ve třídě, ale i ve škole. Mluví plynně anglicky, německy, francouzsky a španělsky.

A pak on to nedal na maturitě. Nevěřila jsem vlastním očím. Pro něj je ta zkouška jako hračka a pak je tu taková zpráva. Manžel se okamžitě vrhl na Dana, protože všechny plány se začali hroutit.

-
 Tati, vy jste nikdy neposlouchali, co chci já, já nechci studovat filologii, to není moje. Chci zůstat v rodné zemi. A to je můj protest. Vy asi sami víte, že jsem tu zkoušku neudělal schválně! – řekl syn.

- Nemohl jsi s námi o tom promluvit? Musel jste dělat divadlo? Dane, chtěli jsme, abys měla důstojný život. K vyhlídkám, příležitostem. Proč jsi nám to udělal?

- Už jsem se rozhodl, ale vy jste mě odmítl poslouchat. Chci sloužit jako pilot. Když budeme mít štěstí, tak mě pošlou i do rozvědky. To se mi líbí, ne filologie!

- Přemýšlel jsi o mně? Víš, jak je to nebezpečné! Jsi náš jediný syn. To je od tebe sobecké! – zapojila jsem se už i já do rozhovoru.

- Mami, chtěla jsi, abych se stal mužem, že? Stal jsem se! Chci to zkusit, vždycky můžu jít na univerzitu přeci. Mami! Tati! Podpořte mě, to je důležité, protože naše hádky dělají vše jen horší.

- V podstatě, synu, máš pravdu. Když jsi ztížil své rozhodnutí, tak ať to tak je — řekl manžel.

- Cože? Myslíte to oba vážně? Dane, víš vůbec, co je to armáda?

Podařilo se mi přemluvit syna, aby zkoušku znovu složil. Paní učitelka se na tom dohodla sama, protože tušila, že Dan schválně je udělala špatně. Jsem připravená ho pustit do armády, ale nejdřív musíme dokončit maturitu. Mám naději, že se alespoň po službě půjde na univerzitu a získá vysokoškolské vzdělání.

PSALI JSME: PŘÍBĚH ZE ŽIVOTA: „TAJNĚ JSEM SE SCHÁZEL SE SVOU SEKRETÁŘKOU. TEĎ CHCE PENÍZE, JINAK VŠE ŘEKNE MÉ ŽENĚ“

PŘIPOMÍNÁME: PŘÍBĚH ZE ŽIVOTA: „NĚKDY SE LIDI MUSÍ ROZEJÍT, ABY BYLI ŠŤASTNÍ. KATKA TO POCHOPILA“